Normálně veřejně
Opravdoví šprti zvládali ve škole udělat domácí úkol ještě o přestávce. Namastili ho sice často s chybami, ale hlavně, že byli první. Autor těchto řádek nemá žádné poznatky, že by v dětství mezi takové uspěchance patřil také prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Každopádně se tak v nejnovější kauze neexistujícího čínského prvenství chová.
Prezident Miloš Zeman mu v neděli zadal další úkol – po marném hledání Peroutkova článku Hitler je gentleman se měl Ovčáček pustit do dalšího pátrání. Tentokrát po informaci, že Čína je největším zahraničním investorem v Německu, což si Zeman někde přečetl. Měla to být brnkačka. Žádné indicie typu „vlevo dole“jako u Peroutky. „Jsou to normální veřejné zdroje. Já nevidím důvod, proč bych si něco vymýšlel, samotného mě to překvapilo,“dodal k tomu Zeman.
Úkol šikovný mluvčí splnil téměř online. Přesně ve 12.17, jak se sám pochválil na Twitteru. Na web Ovčáček umístil citaci z půl roku staré zprávy agentury Reuters, kde se opravdu mluví o Číně, která je druhý rok po sobě největším investorem v Německu. Je to ale trochu jako hlášení Rádia Jerevan. Nejde o objem peněz, ale o počet projektů. A není to statistika zahraničních investic, ale čísla, kterými se chlubí agentura Germany Trade & Invest, německá obdoba našeho CzechInvestu. Ta do počtu projektů počítá i vložené peníze, které podle definice klasickými zahraničními investicemi nejsou – třeba situaci, kdy německá firma se zahraničním majitelem otevře v zemi novou fabriku.
Pokud bychom na to šli „normálně veřejně“, Čína by v Německu nehrála ani druhou ligu. Podle tabulek Bundesbanky se říše středu co do objemu investovaných peněz v roce 2014 umístila na hezkém 18. místě. Jistě, můžeme namítnout, že objemy raketově rostou, což statistici zaspali. Jenže ani půl roku stará studie Ernst & Young, která čínský hlad po investicích zmapovala, o žádném premianství v Německu nemluví. Ano, deset miliard eur za půl roku je hodně, jenže i kdyby Číňanům takový apetýt vydržel, nestačilo by to ani na první desítku.
Kromě toho je samotné počítání dolarů z Číny velmi krátkozraké a o přínosu ekonomice to vypovídá jen velmi málo. Co takhle pracovní místa, kterými se Hrad jinak zaklíná? Jistěže je o nich v souvislosti s Čínou třeba pomlčet. Nebo snad po nástupu Číňanů nějak vzrostl počet fotbalistů a bafuňářů (Slavia), pilotů (Travel Service) nebo novinářů (Empresa Media)?
To samé platí i pro Německo. Pro Zemana, který jeden ze svých nejzásadnějších textů v životě, článek Prognostika a přestavba ze srpna 1989, opřel o statistická data, lze přidat jedno srovnání. Vroce 2014 Číňané v Německu zaměstnávali osm tisíc lidí. Úplně stejně jako české firmy působící u našich západních sousedů. To lze snadno dohledat. Normálně a veřejně.
Na web Ovčáček umístil citaci z půl roku staré zprávy agentury Reuters, kde se opravdu mluví o Číně, která je druhý rok po sobě největším investorem v Německu. Je to ale trochu jako hlášení Rádia Jerevan...