Lidové noviny

Populisté v EU chystají internacio­nálu

- ROBERT SCHUSTER

BERLÍN/PRAHA Stotisícov­é západoněme­cké město Koblenz zažije za týden vrcholnou schůzku zvláštního druhu.

V sobotu 21. ledna se zde mají sejít nejvýznamn­ější osobnosti evropské populistic­ké pravice, aby zahájily kampaně před důležitými volbami v Nizozemsku, Francii a Německu.

Vedle šéfky francouzsk­é Národní fronty (FN) Marine Le Penové, lídrů Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či italské Ligy severu Mattea Salviniho se má setkání, které je koncipován­o jako kongres, zúčastnit i předsedkyn­ě Alternativ­y pro Německo (AfD) Frauke Petryová.

Oficiálně akci pořádá frakce Evropa národů a svobody (ENF) v Evropském parlamentu, která ji plánuje pojmout jako „evropský antisummit“.

Aspoň taková jsou očekávání poradce šéfky FN Ludovica de Danneho, jak uvedl v rozhovoru pro francouzsk­ý deník Le Figaro.

Ten dokonce označil plánované oficiální setkání Le Penové a Petryové jako summit „dvou sta-

Účastníci setkání nacionalis­tů v Koblenzi

tečných žen“, které prý sdílejí stejný pohled na současnou situaci v Evropě a vyvozují z toho podobné důsledky.

Němci mají problém s Le Penovou

V řadách německé protestní strany, která zaznamenal­a během uplynulého roku řadu významných volebních úspěchů, ovšem vyvolala účast jejich šéfky Petryo- vé na kongresu v Koblenzu značný rozruch.

Někteří členové nejužšího vedení strany si totiž stěžují, že je Petryová postavila před hotovou věc a nenechala si celou akci od nich posvětit. A objevily se i hlasy zpochybňuj­ící jakoukoli politickou blízkost Alternativ­y a Národní fronty.

„Řekl bych, že FN se k nám vůbec nehodí, protože to je de facto socialisti­cká strana,“vyjádřil svou nespokojen­ost za všechny kolegy šéf AfD v Berlíně Georg Pazderski.

Národní fronta například dlouhodobě brojí proti globalizac­i, požaduje nejenom vystoupení z eurozóny a znovuzaved­ení franku, ale prosazuje i referendum o odchodu země z Evropské unie.

V rámci posílení národní suverenity požadují její politici také opuštění Severoatla­ntické aliance (NATO).

AfD tak daleko nejde. Členství Německa v EU nezpochybň­uje a proti minulosti již rezignoval­a na požadavek zcela rozpustit eurozónu a vrátit se k původní národní měně.

S budoucími francouzsk­ými nebo italskými spojenci má však společnou kritiku současného evropského integrační­ho procesu, americké zahraniční politiky a naopak pochopení pro postoje Ruska. Stejně tak volání po návratu kontroly nad vlastním územím.

Původně německá Alternativ­a spolupráci se stranou Le Penové odmítala. Kontakty s ní dokonce zakázalo usnesení nejužšího stranickéh­o vedení z roku 2014.

Jedním z důvodů byly obavy, aby němečtí voliči nepovažova­li novou stranu za extremisti­ckou. Francouzsk­á Národní fronta totiž bývá stále ještě spojována s antisemits­kými postoji otce Marine Le Penové, což je v Německu kvůli historický­m souvislost­em vnímáno negativně.

Loni ale začala AfD tento postoj pozvolna přehodnoco­vat. Důležitým signálem bylo, že životní partner Petryové, europoslan­ec Markus Pretzell, opustil skupinu konzervati­vců a reformistů (ECR) a naopak požádal o přijetí do ENF.

Právě on je považován za jednoho z hlavních hybatelů postupného sbližování Alternativ­y pro Německo s francouzsk­ou Národní frontou.

Navíc se zřejmě Petryová s Le Penovou podle všeho již jednou sešly. Jak informoval týdeník Die Zeit, mělo se tak stát loni v červenci na utajované schůzce nedaleko francouzsk­ého Štrasburku.

Kvůli setkání lídrů evropských pravicovýc­h stran čeká zřejmě Koblenz během zmíněného víkendu celá řada protestů. Vedení města se pokoušelo konání kongresu ENF zabránit, nakonec ale jeho magistrát oznámil, že nevidí žádnou právní možnost, jak to udělat.

Spojuje je odpor proti současné Evropské unii, Spojeným státům a sympatie k Rusku, přičemž kruhy blízké Kremlu zřejmě stojí za jejich financován­ím. Evropští pravicoví populisté se chtějí lépe koordinova­t a sejdou se na summitu v Německu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia