Rozpačitá soutěž na digitální knihovnu
Antimonopolní úřad řeší stížnosti na dva IT tendry Národní knihovny. Byly vadně zadané, tvrdí firmy
PRAHA V Česku se již stalo standardem, že s jakoukoliv větší veřejnou zakázkou se pojí pochybnosti, oprávněně i neoprávněně, týkající se její transparentnosti a regulérnosti. Tendry na Národní digitální knihovnu (NDK) nejsou v tomto ohledu žádnou výjimkou. Odpověď na to, zda byl porušen zákon, bude mít antimonopolní úřad.
Národní knihovna vypsala v polovině září loňského roku výběrové řízení na zajištění udržitelnosti provozu NDK s odhadovanými náklady 290 milionů korun, koncem října pak spustila tendr nazvaný datové úložiště a zařízení pro zálohování s deduplikací (kompresí) dat. Odhadované náklady byly vyčísleny na 30 milionů korun.
Již samotné vypsání dvou oddělených tendrů vzbudilo u soutěžících rozpaky. Jsou přesvědčeni, že se tím knihovna dopustila duplicity v zadávacích dokumentacích a jednala tak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
„Tendr rušit nebudeme“
Petr Kroupa, pověřený řízením Národní knihovny, tento postup obhajuje a tvrdí, že druhá zakázka nesouvisí s rutinním provozem Národní digitální knihovny. „Dosavadní datová úložiště již nedostačují, proto se Národní knihovna rozhodla pořídit nové výkonné úložiště, včetně systému pro zálohování s pokročilými funkcemi deduplikace dat. Toto datové úložiště nebude používáno pro ukládání dat z digitalizace probíhající v NDK,“vysvětluje Kroupa.
Rozdělení zakázek ale není jediným nesouladem se zákonem o veřejných zakázkách, na nějž účastníci soutěží poukazují. Do výběrového řízení na zajištění udržitelnosti provozu NDK se přihlásilo sedm firem: ICZ, Ness, Hewlett Packard, CGI IT (dříve Logica), Itelligence, Tempest a S&T. Začátkem listopadu byly otevřeny obálky s nabídkami. Požadované ceny za služby se pohybují od 107 milionů korun (ICZ) po více než 233 milionů korun (S&T). Nyní jsou nabídky posuzovány. Celkové hodnocení má být složeno z 60 procent dle nabídnuté ceny a ze 40 procent dle kvality návrhu.
Národní knihovna obdržela k nastavení soutěže od třech společností námitky, konkrétně od ICZ, A4B a Asagraph. Posledně dvě jmenované se nakonec tendru neúčastní. Stěžovatelé poukazují na rozpory v zadávací dokumenta- ci se zákonem o veřejných zakázkách a navrhují zrušení tendru. Národní knihovna ale veškeré námitky odmítla, stejně tak i návrh na zrušení soutěže.
Vadí podklady i drahé školení
Firmy otevřeně nic komentovat nechtějí. Pod příslibem anonymity jsou ale sdílnější. Jednou z jejich výhrad je, že součástí dokumentace nebyly detailní technické informace o současném stavu projektu.
„Korektní praxí je, že subjekt, chce-li realizovat další část již započatého projektu, poskytne kompletní dokumentaci stávajícího řešení tak, aby mohl následující dodavatel relevantně započít svoji práci a dodržet strategii a koncept zákazníka,“uvedl pro LN jeden ze soutěžících.
Další kritika směřuje k povinnosti stanovené výběrovým řízením, aby všichni soutěžící absolvovali školení u společnosti AiP Safe, která se podílela na vytváření Národní digitální knihovny.
„Cena za školení u AiP Safe jde samozřejmě na vrub vítězné společnosti, potažmo do ceny nabízeného řešení a zaplatí jej zadavatel,“tvrdí další z účastníků tendru s tím, že potenciální vítěz tendru navíc garantoval jistý odběr služeb i v budoucnosti. „Společnost AiP Safe se tak dostala k zajímavému obchodu na několik let dopředu, bez výběrového řízení,“dodal.
Kdo lukrativní zakázku získá, zatím není zřejmé. „V současné chvíli právě probíhá zadávací řízení k zakázce zajištění udržitelnosti provozu NDK, a tudíž se nelze k otázce termínu výběru nejvhodnější nabídky vyjadřovat,“tvrdí pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa.
Datové úložiště na míru...
Druhý tendr – dodávka úložiště – již vítěze zná. Začátkem prosince loňského roku se jím stala společnost C System CZ. Za své služby požaduje bez DPH bezmála 30 milionů korun. Druhým soutěžícím byla společnost Datera. Ta svou nabídku ocenila na necelých 57milionů korun. Dle informací LN se o zakázku zajímalo více firem, kamenem úrazu ale bylo opět znění zadávací dokumentace.
Národní knihovna dostala k výběrovému řízení na datové úložiště písemné námitky, a to od Datery a ICZ. Ta si účast v tendru nakonec rozmyslela. Národní knihovna, obdobně jako u prvního tendru, námitky odmítla, stejně tak se postavila k požadavkům na zrušení celé soutěže.
LN získaly kopie dokumentů s námitkami stěžovatelů, včetně zamítavého vyjádření knihovny. Mimo jiné poukazují na určité dodávky, konkrétně o diskové pole či zálohovací systém, jejichž kapacita je pro knihovnu údajně ne- přiměřená. „Takovou potřebu nemá ani ČEZ,“přibližuje jeden z oslovených odborníků.
Ředitel Národní knihovny Kroupa oponuje: „Kapacita, kterou má pořizovaný systém poskytovat, nebude využívána pouze k ukládání dat produkovaných digitalizačními pracovišti NDK, ale i pro jiné účely.“A dodal, že kapacita je plánována i s ohledem na další uvažovaný rozvoj knihovny.
V námitkách se dále konstatuje, že knihovna, tak jak nastavila podmínky výběrového řízení, zvýhodnila jedno konkrétní technické řešení, a to od společnosti Hewlett Packard Enterprise (HPE), a eliminovala tak technická řešení od konkurenčních výrobců, jako jsou Dell, Netapp, Hitachi, IBM, Huawei či Fujitsu. V takovém případě je společnost, která nemá s HPE smlouvu na dodávky komponentů za konkurenční cenu, v tendru znevýhodněna.
... ale čí?
Datera v námitkách navíc poukazuje na to, že ve vlastnostech dokumentu jedné z části zadávací dokumentace je uvedeno, že dokument byl vytvořen panem Jindrou ze společnosti Hewlett Packard Enterprise.
„Uvedená společnost rozhodně nebyla účastna jakékoliv přípravy zadávací dokumentace v žádném rozsahu. Uvedené jméno ,Jindra‘ a společnost ,Hewlett Packard Company‘ se v metadatech skutečně vyskytuje, ale zadavatel (Národní knihovna – pozn. red.) odmítá dedukci stěžovatele (Datera), že tato osoba dokument vytvořila v obsahu, jak byl uveřejněn,“brání se knihovna.
K údajnému upřednostnění technologií HPE pověřený ředitel Národní knihovny Petr Kroupa uvedl: „S plnou odpovědností mohu říci, že tendry neupřednostňují žádné technologie. Pravdou je, že jsme se s podobnou spekulací také setkali. Vychází od některých subjektů, které se tendrů účastní buď jako uchazeči, subdodavatelé uchazečů, nebo se dokonce oficiálně vůbec neúčastní. Z pohledu Národní knihovny jde o účelová tvrzení, jejichž smyslem je ovlivnění průběhu zadávacího řízení.“
Konečné posouzení, zda vše proběhlo dle regulí, je na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na něj se již obrátila společnost ICZ a dnes i firma Datera.