Vždycky tam chci elektroniku
Josef Sedloň
V novoroční Praze se kulturní nabídka zvolna rozjíždí. První velkou akcí s mezinárodním přesahem je festival Spectaculare, který začíná 20. ledna. Jeho dramaturgem je hudební vizionář Josef Sedloň.
Spectaculare už čtyři roky představuje aktuální jména současné světové elektronické, ambientní a experimentální jazzové hudby ve spojení s vizuálním uměním. Potrvá měsíc: až do 20. února bude možno na různých místech Prahy, v klubech i mimo ně, navštívit koncerty, performance, projekce či tvůrčí dílny na pomezí žánrů. Kompletní program najdete na www.spectaculare.cz. „Věřím, že si každý v programu něco vybere. A doufám, že Pražané dají šanci i hudbě, kterou neznají,“říká dramaturg Spectaculare Josef Sedloň.
LN Dá se popsat žánr, který Spectaculare reprezentuje?
Je to alternativa, tedy protipól toho, co slyšíte běžně v médiích. A vždycky je tam elektronika, tu mám rád a chci ji tam mít. Tedy podobná hudba, jakou pouštím už pětadvacet let na Radiu 1. Snažím se dovážet převážně poslechovější hudbu, niternější. I když letošní ročník je oproti předchozím dost „klubový“.
LN Koncerty Spectaculare jsou tedy určeny k poslechu, nebo k tanci?
Je to velmi různorodé. Nabízíme širokou škálu žánrů, program odráží můj poměrně rozsáhlý posluchačský vkus. Takže třeba na večeru 6. února v divadle Ponec, kde bude hrát americký elektronik bvdub a německý hudebník Mathias Grassow, bych nejraději dal do hlediště lehátka, ať se lidé klidně natáhnou, zavřou oči a poslouchají. Ta hudba je vyloženě meditativní. Naproti tomu například klubový večer 3. února vMeetFac- tory, na kterém bude hlavní hvězdou anglický producent Nathan Fake, představí veskrze současnou taneční hudbu. Která se ovšem také dá „jen“poslouchat. Vyloženě klubovou hudbu, u které publikum bude, jak předpokládám, hlavně tancovat, nabídne úvodní večer 20. ledna v Radlické kulturní sportovně, kde se představí umělci vydávající svoji hudbu na kultovním německém labelu Kompakt. Některé večery pak bu- dou vyloženě „zážitkové“– Sven Helbig v kostele U Salvátora 23. ledna nebo ambientní projekt Biosphere v Planetáriu 2. února.
LN Dramaturgii sestavujete výhradně podle vlastního vkusu?
Asi z devadesáti procent je to čistě můj osobní výběr, v tomhle jsem nekompromisní, skoro až sebestředný. Ano, občas mě osobně nějaký tvůrce úplně neosloví, ale přesto z jeho hudby cítím kvalitu, a tak jej na program zařadím. A už se párkrát stalo, že jsem byl rád, že jsem to udělal, protože mě zpětně nadchl. Samozřejmě, každý rok je jiný. Jsem si vědom, že například vloni jsme na Spectaculare tolik silných jmen neměli, a jsem si jist, že letos se program povedl výrazně lépe. A to jsme ještě plánovali Cinematic Orchestra, s nimiž jsme chtěli udělat závěrečný koncert v Rudolfinu, ale oni nakonec posunuli vydání nového alba i následné-
Klubový a rozhlasový DJ, od roku 1991 jedna z nejznámějších tváří Radia 1. Od poloviny 90. let pořádá koncerty zejména zahraniční elektronické hudby.
Osobně se hodně těším na Svena Helbiga, na finskou jazzovou kapelu Oddarrang, jež hraje něco mezi Cinematic Orchestra a Jaga Jazzist. Moje hodně osobní záležitost je Mathias Grassow, který dělá ambient čtvrt století a jeho hudba je pro mě až hojivá, léčivá. A konečně Djrum, to bude velká lahůdka, úžasná fúze kořenů ve zlámaných beatech a dubstepu s filmovou a etnickou hudbou.
LN Principem Spectaculare je komunikace hudby s vizualitou. Vznikají kooperace muzikantů s vizuálními umělci přímo pro potřeby festivalu?
Kombinuje se to. Někteří umělci si vizuální doprovod vezou sami, třeba Nathan Fake nebo The Micronaut. Naproti tomu projekt Biosphere je udělaný na klíč pro Prahu, bude tady mít premiéru a pojede potom do zahraničí.