Podivuhodné zvuky z podzemí
vé a kontrabasisty Petra Tichého HLASkontraBAS se s další nahrávkou Pošlete čaulíře ohlásila „hip-folková“dvojice Debbi Love. Nejen ze slam poetry scény známá vokalistka Biomasha na ní chrlí jeden sarkasmus za druhým a bez sebemenších skrupulí i korektnosti předhazuje své vidění ne vždy radostné současnosti. Vtipně a trefně mnohem častěji než naštvaně. Což platí i o výrazně ženském pohledu přítomném ve většině skladeb. Slogan „Vesmír se rozhodl skoncovat s lidstvem prostřednictvím žen“je jen jeden z mnoha.
Zatímco o čtvrtém sólovém albu Martina Kyšperského jsme už v LN psali, rok 2016 vydavatelství uzavřelo s opravdu neobvyklým záznamem Ordinarium. Na formátu DVD zachycuje sestřih improvizovaných vystoupení zmnoha aktivit známého Radomila Uhlíře, v tomto případě performera. Ten už se zcela oprostil od konkrétních textů a jen vyluzuje podivuhodné zvuky. Zcela improvizovaná je i hudební kulisa, o kterou se postarali saxofonista Mikoláš Chadima, všestranný a nejen jazzový trombonista Jan Jirucha, klávesista Jiří Jandourek a bube- ník Cyril Kaplan ze stále populárnějších Vložte kočku. Součástí nijak posluchačsky vstřícné produkce jsou i promítané Uhlířovy obrazy, které ještě posilují dojem bizarnosti.
Své undergroundové příznivce potěšila se závěrem roku i lounská značka Guerilla records. S mottem „Chaos-art není jen nové politikum, ale především odkaz na tvořivé mystérium světa“vyšlo dvojalbum experimentátora Mirka Vodrážky. Zatímco na prvním disku se objevil archivní záznam z roku 1992 nazvaný Psychochaos, aktuální odpovědí je pak dru- „Nekomerční hity" začátku letošního roku. hý s názvem Chaosmos. Nahrávku skvěle doplňuje i poprvé publikovaný dvacetistránkový undergroundový dokument Manifest chaotické hudby z roku 1989. Opium Jazz, třetí album formace DekadentFabrik, sice také často pracuje s improvizací, ale se svými tepajícími elektronickými rytmy a halucinogenní imystickou atmosférou působí vedle Vodrážkových chaotických avantgardních výbojů vlastně celkem tradičně.
Hluční rockeři
Plodně loňský rok uzavřel i label Silver Rocket, známé útočiště
Šance pro nové legendy
Příval nových nahrávek z konce roku od interpretů, kteří opravdu nemohou pomýšlet na ekonomické zhodnocení svých uměleckých snah, je dobrým argumentem především těm, kteří skepticky dedukují z úpadku hudebního průmyslu a proměn forem i přístupu současných hudebníků často opakované teorie, že je současná hudební nabídka horší a že „staré legendy nikdo nenahradí“. Protože právě z podobného podhoubí, které nepředpokládá finanční efekt, mají nové hudební legendy i respektované autority šanci vzejít.
Autor je hudební publicista