Hospody zdražují a chtějí nižší daně

PRAHA Středně velký podnik, 19 zaměstnanců, měsíční mzdové náklady byly do prosince kolem 540 tisíc, po zavedení EET ale stejný počet lidí znamená přiznat a zaplatit o víc než 300 tisíc korun. Ukázkový příklad z nejmenované restaurace, jak funguje elektronická evidence tržeb.

Jde o klasickou situaci, kdy podnikatel platil zaměstnancům oficiálně nižší mzdu a zbytek dostával personál bokem z utajených příjmů a „ušetřených“daní. Podobných případů bylo v Česku mnoho. Teď majitel restaurace příjmy neutají amusí dorovnat lidem mzdu na původní částku. Má vyšší náklady a stát vyšší daňové příjmy.

Ministerstvo financí uvádí, že se v prosinci zapojilo do této první fáze EET asi 42 tisíc podnikatelů (nejen ve stravovacích, ale i ubytovacích službách), kteří doposud vydali skoro 80 milionů účtenek. IT systém finanční správy nezkolaboval, fungoval s odezvou na centrální úrovni menší než jedna desetina sekundy. Zákazníci tedy v naprosté většině případů nemuseli na vydání účtenky čekat.

Babiš: Vše je o. k.

Podle ministra financí Andreje Babiše se zkrátka ukazuje, že EET funguje. „První vlnu EET máme bez potíží za sebou. Mimochodem podle předpovědí opozice a některých dalších škarohlídů měla nastat po prvním prosinci apokalypsa, ekonomika se měla zastavit a podnikatelé houfně vracet živnostenská oprávnění,“uvedl Babiš minulý týden na prvním EET Fóru před spuštěním druhé vlny evidence tržeb, do které se od března zapojí všechny maloa velkoobchody.

Podnikatelé živnostenská oprávnění skutečně nevracejí houfně, ale někteří své podnikání ukončili. Někteří další svou firmu zrušili a hospodu provozují pod nově založenou, aby berní úředníci při vyhodnocování dat z evidence účtenek neměli viditelně na očích propastný rozdíl v tržbách jedné a té samé provozovny.

Nevěří, že finanční úřady budou náhle vykázaný velký nárůst příjmů tolerovat, jak slibují, nebo si ho nevšimnou.

Mnozí mimo záznam sami při- znají, že tržby krátili. Není za tím jen snaha o obohacení, někdy spíš boj o přežití. Hospodští, zejména ti v malých obcích, se dostali do kleští vysokých daní a odvodů na jedné straně a nízkých cen za jídlo a pití na straně druhé. Tento mix ještě od června doplní zákaz kouření v restauracích.

Malá hospoda, výdělek nula

„Kdyby stát vybíral přiměřené daně, takové, aby podnikatel mohl ještě dýchat a mohl prodávat za vyšší ceny, tak by většina hospodských neměla potřebu daně krátit,“uvedl pro LN jeden z podnikatelů v pohostinství, který si kvůli obavám z pozornosti finančního úřadu nepřál zveřejnit jméno.

Uvádí modelový příklad kalkulace výdajů a potřebných příjmů v malé vesnické hospodě, které jsou evidencí tržeb nejvíc ohrožené. „Spočítal jsem to na hospodu na vesnici, kde pracuje jediný člověk, který bude ochotný překračovat zákoník práce, protože pro můj modelový příklad ho jako OSVČ nikdo nekontroluje. Bude hypoteticky sedm dnů v týdnu v práci a bude chtít průměrný plat. Ponechme stranou, jestli člověk, který dělá 30 dnů v měsíci, chce pobírat jen průměrný plat. Ale budiž,“říká oslovený podnikatel.

Modelový hospodský bude tedy chtít český průměrný plat 27 tisíc hrubého. Podnikatel pro kalkulaci záměrně zvolil velmi nízké průměrné náklady na malou hospodu ve výši 8 tisíc korun měsíčně – na energie, topení, mycí prostředky, sanitaci, úklid. Nezapočítal nájem, který obce u svých hospod někdy promíjejí, ani jednorázové náklady na opravy židlí či ucpaného vodovodu.

Aby takový hostinský zaplatil řádně daně a odvody a mohl si vyplatit průměrnou mzdu, musel by prodat denně 83 piv. Kalkulace nepočítá s prodejem jídla, lidé na vesnici chodí často jen na pivo.

Kdyby host za večer vypil v průměru tři piva, muselo by přijít denně do takové nejmenší vesnické hospody 27 nebo 28 lidí. Což je utopie. V pátek a sobotu napočítá hospodský možná 20 až 30 lidí, ale ve všední den nepřijde skoro nikdo.

Podle této kalkulace by si tedy majitel hospody a číšník v jedné osobě mohl vyplatit v Česku průměrných zhruba 21 tisíc korun čistého jen v případě splnění několika nereálných parametrů.

„Proto se ve velkém krátí daně. Jinak by totiž takový hospodský nepřežil. Teď nástupem EET o tu možnost přichází. Musí teď všechny příjmy, a tedy daně přiznat. Přestat šmelit. A teď mi řekněte – bylo to šmelení, nebo boj o holý život?“ptá se podnikatel.

EET každopádně udělá do určité míry pořádek v přiznávání skutečných tržeb ve všech oborech. Což má v budoucnu přilepšit státní kase ročně o 18 miliard korun.

„Kdo dokáže prodávat ve své restauraci za přiměřeně vyšší ceny, nemusí mít s EET problém. Na podnikatele se ale valí další a další regulace, nově třeba protikuřácký zákon, a já se nedivím, že to někteří neustojí,“říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Je tedy evidentní, že skutečným problémem, který vede stovky podnikatelů v pohostinství od prosince ke krachu, nejsou samotné náklady na EET. Pořízení technologie, tedy pokladny, tabletu či mobilu s příslušným softwarem a tiskárny, je někdy drahé, ale jedná se o jednorázové vydání -– kromě měsíčních poplatků za internet nebo za licenci příslušné aplikace.

Třeba v plzeňské pivnici U Šenku, která má kromě výčepu dva lokály a místnost pro kulečník, až do prosince vystačili s papírovými účtenkami. Před startem EETmajitel František Cypris nakoupil dotykovou pokladnu s tiskárnou za 50 tisíc korun. „Celá EET je hloupost a pro mne jsou to jen vyhozené peníze,“říká Cypris.

Jinde, jako například v pražské restauraci U Buldoka, stačilo aktualizovat software už zavedeného pokladního systému. Pavla Juráka, provozovatele Buldoka, vyšel takový upgrade stávající pokladny na 15 tisíc. Je třeba ještě podotknout, že cena potřebného zařízení začíná na internetovém srovnávači Heureka zhruba na 7 tisících a je na majiteli, jaký systém zvolí.

Zdražení naráží na konkureci

„Jsou to samozřejmě náklady navíc. Ale větší problém je, že lidé jsou navyklí z té spousty levných poledních menu na extrémně nízkou cenu jídel. To tlačí dolů celý trh a ostatní se musejí přizpůsobit. Kdo zdraží, riskuje odliv zákazníků,“říká Jurák.

Nerovnost v podnikání a tlak na majitele hospod kritizují i další podnikatelé. Byznys v gastronomii táhnou dolů vysoké daně, odvody státu a současně nízké ceny za jídlo a pití v restauracích i podle Lubomíra Krýsla, spolumajitele firmy, která dodává zařízení pro pivovary a restaurace. „Snížit daně a zvednout ceny. To je jediná šance na přežití EET. Není přece možné, abyste si kupoval u nás řízek za třetinu toho, co zaplatíte v Německu, přitom náklady na vybavení restaurace, na suroviny vás stojí skoro stejně jako v Německu. To je přeci někde něco špatně! Jámám malou firmu a nemůžu si dovolit mít někde v daňovém ráji člověka, kterými tam založí firmu a já jejím prostřednictvím pak budu šetřit na daních nemalé částky,“říká Krýsl.

Tomu, že se řada hostinských ceny pokusila zvednout hned od zavedení EET, nasvědčuje i prosincový růst inflace. Ta vcelku za celé Česko vzrostla v posledním měsíci loňska meziročně o 2 procenta. V oboru stravovacích služeb o 3 procenta. Mnoho z nich ale kvůli konkurenci a úbytku zákazníků ceny opět snižuje. „Celkovou inflaci tlačily nahoru ceny potravin, pohonných hmot a ceny ve veřejném stravování a ubytování. Zde se evidentně projevil vliv zavedení EET,“komentoval situaci hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Bez snížení daní a odvodů státu ale bude mít velká část hospod nadále problém se uživit. Současná vláda však s daňovými sazbami, jak v případě DPH nebo korporátních daní, do konce funkčního období nehodlá nijak hýbat. Podle Babiše jde o téma, které se bude řešit v kampani před letošními volbami a případně pak až v nové vládní sestavě.

EET účinkuje již druhý měsíc a na 40 tisíc hospod, restaurací, stánků a barů, tak musí přiznávat veškeré příjmy a platit odvody v plné výši. Mnohdy to představuje rozdíl několika set tisíc korun měsíčně. Na podnikatele se valí další a další regulace, nově třeba protikuřácký zákon, a někteří to prostě neustojí