Time managementem k frustraci
Jsme civilizace posedlá efektivností a frustrovaná nedostatkem času. Známý ekonom John Maynard Keynes se nemohl mýlit více, když v roce 1930 předvídal, že během jednoho století umožní ekonomický růst lidem pracovat pouze patnáct hodin týdně a největším problémem bude, co dělat s volným časem. Skutečnost vypadá úplně jinak. Čas je tím, čeho se lidem 21. století dostává nejméně. A tak se zoufale snažíme být efektivnější a hledáme způsob, jak na to.
Hitem dnešní doby je time management. Knihu Timothyho Ferrisse s poněkud nedůvěryhodným názvem Čtyřhodinový pracovní týden si po celém světě koupilo na 1,4 milionu lidí. Existují blogy o efektivním randění či o tom, jak být co nejproduktivnější rodič. Úspěšný český internetový podnikatel Jan Řežáb zase nedávno radil, jak efektivně sledovat filmy. Prý si je pouští zrychleně. Uspořit čas se dá dokonce i na jídle. Místo abychom šli na oběd, dáme si raději koktejl Soylent, který má pokrýt denní potřebu látek nezbytných pro lidské tělo. Pro efektivnější práci existuje dokonce řada aplikací. Například textový editor, který vám začne mazat slova, pakliže nepíšete dostatečně rychle. Nebo software, který vám do uší pouští různé zvuky kavárenského ruchu, což, jak prokázaly psychologické experimenty, pomáhá soustředit se na práci.
Teoreticky bychom díky tomu všemu měli udělat více za méně času. Jenže ono to jaksi nefunguje. Důvodů je celá řada. Kupříkladu čím rychleji a efektivněji chceme mít práci udělanou, tím více myslíme na čas a sledujeme, kolik ho uběhlo. Což v důsledku snižuje kvalitu a efektivitu našeho konání. Doložilo to hned několik experimentů. Při jednom dali psychologové dvěma skupinám lidí stejný úkol a stejný čas na jeho splnění. První skupině ovšem řekli, že času je dostatek, zatímco té druhé oznámili, že se musí hodně snažit, aby to stihli. Oproti tradičnímu novinářskému předpokladu, že hrozba blížící se uzávěrky motivuje k vyšší výkonnosti, byly výsledky druhé skupiny o poznání horší. Tlak na rychlost práce navíc prokazatelně zabíjí kreativitu. Všechny společnosti spoléhající se nikoli na manuální, ale intelektuální činnost by si měly uvědomit, že se jim vyplatí, když nechají zaměstnance čas od času hodit nohy na stůl a přemýšlet.
Smiřte se s tím, že lepší time management z vás šťastnějšího člověka neudělá. Jeho přitažlivost tkví v tom, že lidem dává naději, že jednoho dne budoumít svou práci a život pod kontrolou. Je to iluze. Práce je v moderní ekonomice bezmezně mnoho. Dokončíte-li jeden úkol dříve, rázem na vás vyskočí další. Time management, který měl odstranit naši frustraci z nedostatku času, ji tak nakonec ještě více prohlubuje. Stále jsme oním Sisyfem, valícím na věčné časy obrovský kámen do kopce. Jen ho tam teď tlačíme o něco rychleji.
Čím rychleji a efektivněji chceme mít udělanou práci, tím více myslíme na čas a sledujeme, kolik ho uběhlo. Což v důsledku snižuje kvalitu a efektivitu našeho konání.