Ďábelská hra a němý úžas

Obhájcem byl Justin Higgs-Clayton, všetečný jako teriér, který si pořídil svou nemovitost se čtyřmi ložnicemi, třemi koupelnami a dvojitou garáží díky tomu, že obhajoval velmi výnosné případy závažných podvodů a korupce.

Kim se dostala žaloba do ruky už téměř před dvanácti měsíci a shromáždila důkazy proti Higgs-Claytonovu klientovi, které byly nezvratné. Obviněný si registroval falešné firemní platební karty na konto charitativní organizace zřízené za účelem boje proti AIDS, pro niž pracoval, a nahromadil si neuvěřitelných dvě stě tisíc liber.

Právě tento obhájce vždy bezpečně poznal, kdy je případ dobře podložený, a proto se zaměřil hlavně na postup policie ve snaze najít skulinu, kvůli níž by mohlo být soudní řízení zastaveno z procesních důvodů.

Když jsem si přečetl tyto tři odstavce z detektivky Ďábelské hry spisovatelky Angely Marsonsové, hned jsem si vzpomněl na známý korupční případ Rath. Ten na rozdíl od zmíněné kauzy z Velké Británie není fikce, ale tvrdá česká realita, která těžce nahlodává důvěru veřejnosti ve spravedlnost. Už v minulé Lékárně jsem si položil řečnickou otázku, zda to naše soudy s procesními právy obviněných politiků trochu nepřehání, když u jiných – běžných – obviněných bývá metr na procesní čistotu podstatně méně přísný.

Poslance ČSSD a středočeského hejtma- na Davida Ratha policie zadržela s mnoha miliony v hotovosti v krabici od vína v květnu 2012. Jenže nejdříve Vrchní soud v Praze před několika týdny označil odposlechy a záznamy sledování v kauze za nezákonné a toto pondělí Krajský soud v Praze podle zjištění deníku MF DNES odmítl zahájit hlavní líčení v druhé větvi kauzy Rath, kde je kvůli korupci a ovlivňování zakázek obžalováno osm lidí a několik stavebních firem, včetně Metrostavu. Věc se tedy vrací zpět policii a státním zástupcům k došetření. Reakce běžného občana bude následující: Uplacení soudci se domluvili na tom, aby se obě větve kauzy Rath pořádně zadrhly a aby korupčníci někdy po roce 2020 nedostali žádné, v nejhorším případě nižší tresty z důvodu, že justice je pomalá a neschopná.

Překvapivé rozhodnutí Vrchního soudu v Praze komentoval – v přítomnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána – i prezident Miloš Zeman při jmenování nových soudců. „Někdy i my, právní laici, stojíme v němém úžasu před některými rozhodnutími, jako například teď v kauze Rath. Skoro se mi zdá, aniž bych se vměšoval do soudního rozhodnutí, že když u někoho najdeme v krabici od vína šest nebo sedm milionů korun, jsou diskuse o jeho vině či nevině poněkud nepatřičné,“řekl prezident.

Kauza z britské detektivky z hlediska spravedlnosti dopadla dobře, soud argumenty bohatého obhájce, který vytahoval údajné procesní chyby, odmítl. Pachatel byl uznán vinným. Tak už to v detektivkách chodí. V kauze Rath je všechno reálné, politici, úředníci, stavební firmy, obhájci i soudci. Jen odposlechy a sedm milionů v krabici od vína někdo vymyslel. Jako v románech.

Reakce běžného občana bude následující: Uplacení soudci se domluvili na tom, aby se obě větve kauzy Rath pořádně zadrhly a aby korupčníci někdy po roce 2020 nedostali žádné, v nejhorším případě nižší tresty