Lidové noviny

Burcoval Čechy v Paříži

- JIŘÍ PLACHÝ

PRAHA Během operačního nasazení přišel o život každý druhý čs. parašutist­a z Velké Británie vysazený za nepřátelsk­ými liniemi. Ani ti, kteří válku přežili, se však nedočkali zasloužené­ho vděku osvobozené vlasti. Po únoru 1948 se všichni bez ohledu na své politické přesvědčen­í stali „nepřáteli lidu“a „agenty imperialis­mu“. dajským operacím vůbec. Koncem roku se Tichý vrátil do Londýna. Měl být znovu poslán do akce, ovšem kvůli rychlému konci druhé světové války k tomu již nikdy nedošlo. Po návratu do vlasti Karel Tichý zůstal v armádě jako důstojník z povolání. Krátce po únoru 1948 byl však nejprve přeřazen na podřadné místo v zapadlé posádce a nakonec nemilosrdn­ě vyhozen z armády.

Začal pracovat jako dělník, avšak již v lednu 1950 byl poprvé zatčen a do června následujíc­ího roku protiprávn­ě vězněn v táboře nucené práce na Mírově. Po propuštění se uchytil jako brusič v kladenskýc­h hutích.

Tam jej počátkem září roku 1958 zatkla StB. Scházel se totiž s několika přáteli, které spojovala sokolská minulost a kritický pohled na socialisti­ckou přítomnost. Netušili, že mezi sebou mají konfidenta…

Dne byl Tichý za činnost v „ilegálním náčelnictv­u Podbělohor­ské župy Sokola“odsouzen na tři roky vězení, odkud jej vysvobodil­a až květnová amnestie v roce 1960.

V říjnu 1964 komunistic­ký režim Karlu Tichému nakonec umožnil, aby se s rodinou vystěhoval do Francie.

Tam zemřel 3. září 1988 ve městě Montélimar.

16. ledna 1959

 ?? (vpravo nahoře) seskočil v roce 1944 do okupované Francie s úkolem organizova­t odboj v řadách české menšiny. Na velkém snímku Pařížané na náměstí Svornosti během povstání v srpnu 1994. FOTO GETTY IMAGES A VHÚ ?? Karel Tichý (1904–1988)
(vpravo nahoře) seskočil v roce 1944 do okupované Francie s úkolem organizova­t odboj v řadách české menšiny. Na velkém snímku Pařížané na náměstí Svornosti během povstání v srpnu 1994. FOTO GETTY IMAGES A VHÚ Karel Tichý (1904–1988)
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia