Házení vajec na prezidenta
Začátkem roku rozhodl pražský obvodní soud, že muž, který před dvěma lety 17. listopadu házel vejce na prezidenta Zemana, nespáchal trestný čin, ale pouze přestupek. Některá média proto psala, že házení vajec na prezidenta podle soudu není trestným činem, ale přestupkem. Např. Přečtěte si, proč házení vajec na Zemana není trestným činem. Jiná média zase psala, že házení vajec na prezidenta není trestný čin, ale přestupek. Např. Házení vajec na prezidenta není trestný čin, rozhodl soud. Obsahově jsou bezpochyby obě zprávy totožné. Ale jak je to s jazykovou stránkou věci? Podíváme se blíže na používání 1. a 7. pádu ve spojení se slovesem být. Zjednodušeně řečeno, rozdíl mezi oběma formulacemi popisují mluvnice tak, že 1. pád znamená trvalý, stálý příznak: Pavel je dobrák. Kočka je savec. Použití 7. pádu znamená jen aktuálně platný příznak, který nastal, ale který může být přechodný. Náš syn je hudebníkem. Z tohoto hlediska bychom např. spojení je pravdou, že… mohli považovat za nevhodné, protože 7. p. platnost takové pravdy relativizuje. Když toto pravidlo aplikujeme na zmíněné soudní rozhodnutí, zdá se, že přesnější je spojení se 7. pádem, protože jím vyjadřujeme, že
JAZYKOVÉ OKÉNKO
nejde o stálou vlastnost, stálý příznak, ale o něco, co teprve nastalo, bylo to vyhlášeno soudem: házení vajec se tímto teprve stalo přestupkem. Jenže toto zjištění musíme hned vzápětí trochu relativizovat. Na rovině mluvnických pouček je to bezpochyby tak, ale ruku na srdce: Vnímáme jako čtenáři opravdu tento rozdíl? Cítíme významový rozdíl mezi větami házení vajec už není trestný čin a házení vajec už není trestným činem? Přisuzujeme jiný význam větám Petr je učitel a Petr je učitelem, aniž bychom si tuto poučku museli připomenout? I bez většího průzkumu si troufám říci, že spíše ne. U vět typu Kočka je savec/savcem bychom 7. p. určitě nepoužili. To platí obecně o větách, kterými něco nebo někoho zařazujeme do druhu nebo třídy. Stejně tak bychom neřekli, že Pavel je dobrákem/hlupákem, což je situace, kdy hodnotíme něčí vlastnosti. Ovšem u ostatních případů je někdy obtížné obě varianty odlišit a možná i to je důvod, proč vnímáme spíše rozdíl stylový než významový: 7. p. je často vnímán jako stylově vyšší, někdy až knižní. Domnívám se tedy, že bez obav z nekultivovaného vyjádření nebo významové nepřesnosti lze napsat, že házení vajec na prezidenta není trestný čin, ale přestupek, stejně jako není trestným činem, ale přestupkem.
Autorka pracuje v jazykové poradně ÚJČ AV ČR