Hříchy „malé Hanoje“přitahují turisty
PRAHA Vietnamská tržnice v pražské čtvrti Libuše-Písnice má v očích veřejnosti nálepku malého státu ve státě, do kterého není radno se vydávat jako osamělý turista. A pokud by se snad k návštěvě přece jen odvážil, bude vystaven nekonečnému smlouvání o cenu či dokonce krádeži peněženky. Ve skutečnosti má však „malá Hanoj“, jak Pražané tržnici přezdívají, atmosféru ospalého maloměsta.
Centrum vietnamské komunity v Česku láká i zvědavce, kteří jsou na prohlídku místními krámky ochotni najímat si průvodce. Pod pseudonymem „strýček Oli“provádí tržnicí Sapa déle než rok Oliver.
„Nejdříve jsem přes dva roky bydlel v těsné blízkosti tržnice. Chodil jsem tam na obědy a z místních bister si udělal home office,“vypráví o svých prvních zkušenostech.
Čtyřhodinovými prohlídkami po tržnici chce změnit negativní pohled veřejnosti na vietnamskou komunitu. Turisty učí i základní vietnamská slovíčka a přidává osobní historky ze života s Vietnamci. Na tržnici oceňuje především její autenticitu, která kontrastuje s „načančanými“vietnamskými bistry v centru Prahy.
Jednodenní výlet do Vietnamu nabízí zájemcům i kuchařka a výživová poradkyně Jana Černá. Ta na svých túrách upřednostňuje především výhody tamní kuchyně a přidává rady, jak připravit tra- diční vietnamský pokrm i v české kuchyni.
Pražská Hanoj je nicméně stále považována za hnízdo padělků, kde lze nakoupit za nízké ceny elektroniku a oblečení.
V hledáčku Celní správy
„Mezi nejvíce proslulé tržnice, co do objemu zadržených výrobků, vede Sapa,“uvádí vlastními slovy Celní správa. K nejčastěji padělaným značkám patří Apple, Samsung, Adidas, Nike, Hugo Boss nebo Chanel. Loni Celní správa zabavila v Česku nejvíce her (přes čtyři miliony kusů). Dále se v zabaveném zboží nacházela sportovní obuv (přes 45 tisíc kusů) nebo kosmetika (téměř 35 tisíc kusů).
Na první pohled se přitom „fajfky“ani „bílé pruhy“v Sapě neprodávají. Rozbořené stánky ovšem nabízejí spoustu kopií módního oblečení známých italských módních domů. V regálech krámků lze najít i padělané sklo s neoprávněným použitím loga Versace, které před třemi lety naplno zaměstnalo Celní správu.
Rozlehlá tržnice patřící společnosti Saparia zabírá pozemky bývalého masokombinátu Xaverov. Areál dnes žije svým vlastním řádem. Místní krámky a provozovny jsou často ve velmi špatném stavu. Jejich konstrukce připomínají své původní předlohy ve Vietnamu. V labyrintu ulic lze najít vybavenost podobnou jakémukoli většímu českému městu – restaurace, cestovní kanceláře, kadeřnictví nebo hračkářství.
Sapa ale nabízí mnohem víc, než je na první pohled vidět – obchody či spíše buňky nebo jen rozložené plastikové stoly s pestrou nabídkou igelitových obalů, obchůdek s vietnamským popem nebo stánek s umělými květinami. Ve velkoobchodních prodejnách však běžný spotřebitel nakoupit nemůže a prodejci na tuto skutečnost příchozí ihned důrazně upozorňují.
V nabídce jsou i obchody, z jejichž štítů ani doprovodných ob- rázků nelze vyčíst službu, kterou by v nich mohl zákazník dostat.
Pražská tržnice Sapa láká zástupy návštěvníků. Zvědavce zajímá především exotické pozlátko místa, o kterém kolují pravdivé příběhy i naprosté mýty.
Turista Babiš
Jako odpověď na návštěvu ministra financí Andreje Babiše na jedné z buněk svítí i písmena EET. Pobočku vlastní dva společníci, kteří mají za cíl vietnamské obchodníky zorientovat v aktuální situaci elektronických účtenek.
Vicepremiérovu návštěvu v létě loňského roku doprovodil nebývalý zájem vietnamských podnikatelů, kteří se chtěli seznámit s podmínkami elektronické evidence tržeb. Tehdy ve skupině panovala nervozita, kteráměla vyvrcholit s příchodem ledna.
První vlna povinnosti elektronických pokladen se však na provozu Sapy nijak dramaticky nepodepsala. „Se situací se už smířili,“řekli LN provozovatelé showroomu s EET o vietnamských restauratérech.