Vlaky z Číny

Osobní výběr ze světového tisku

Do britské metropole dorazil tento týden poprvé nákladní vlak z daleké Číny. Více než 12 tisíc kilometrů z východočínské provincie Če-ťiang urazil za 18 dní. Britský list The Daily Telegraph informoval, že transkontinentální železniční spojení je částí širšího projektu k posílení obchodních vztahů s Evropou.

Tři desítky vagonů přivezly tašky, textilní výrobky a další zboží po trase označované za novou Hedvábnou stezku. Nabízí levnější spojení než letecká doprava a je také mnohem rychlejší než doprava lodí. Projektu dláždil cestu expremiér David Cameron, který si politiky z Pekingu velmi předcházel a doufal, že z Londýna se stane brána čínských investic na Západ. Tak se předloni čínský prezident Si Ťin-pching dočkal i projížďky s královnou ve zlatém kočáře a těšil se nebývalé pozornosti britských politiků.

Součástí této proinvestiční ofenzivy je pro britské politiky také závazek důsledně se vyhýbat jakýmkoli setkáním s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Na jeho kontakty se západními politiky reaguje Peking tradičně krajně nedůtklivě.

*** Sousední Indie, nejlidnatější demokracie světa, takový tlak ignoruje. Třetí nejčtenější indický deník, anglicky psaný The Times of India, píše, že Indie, která poskytuje už dekády dalajlamovi pohostinství a azyl, uvítá dalajlamu na důležité akci. Jeho Svatost dalajlama navštíví mezinárodní konferenci o buddhismu, kterou chystají v indickém státě Bihár v březnu. Zavítá rovněž do nejvýchodnějšího indického státu Arunáčalpradéš, které považuje Peking stále za své území a jejž nazývá „jižním Tibetem“.

Indie poskytuje své území pro dalajlamovo sídlo, tibetskou exilovou vládu a pro tisíce tibetských uprchlíků, kteří se nalézají v Dharamsale. Vláda premiéra JIŘÍ SLÁDEK Narendry Módího si s reakcí velkého severního souseda hlavu neláme, a to ani přesto, že listopadová návštěva dalajlamy v Mongolsku se dočkala podrážděných reakcí ze strany Pekingu.

*** Evropské země diskutují o zastoupení žen ve vedení velkých firem a institucí. Německo uzákonilo kvóty, které podle nedávné zprávy citované deníkem Die Welt ještě úplně nefungují. Ve vedení 160 velkých společností zasedá stále mnohem méně než požadovaných 30 procent žen.

Možná i proto zamítli stejný nápad ve Švédsku. Tamní vláda neuspěla v parlamentu s předběžným návrhem zákona, který by stanovil kvótu čtyřicetiprocentní účasti žen ve správních radách státních a kotovaných akciových společností. Návrh podle listu Svenska Dagbladet ztroskotal při zdlouhavém projednávání v pří- slušném parlamentním výboru, podle něhož by rovnoprávnost neměla být vynucována.

Stejný problém přetřásají také politici v Kanadě. Podle torontského listu The Globe and Mail jsou ve vedení technicky orientovaných firem pouhá tři procenta žen. Kanaďané ale neplánují změnit tento stav novou legislativou. Rozhodli se raději rozjet na sociálních sítích akci, která by sdružovala a podporovala manažerky v technických oborech. Věří, že společné sdílení nápadů a myšlenek manažerky firem povzbudí.

Naopak Britové v tomto směru žádné akce nepodnikají. Přesto se nyní objevila třeba zpráva, že v čele skupiny prestižních muzeí Tate Gallery se poprvé objeví žena. Šestačtyřicetiletá Maria Balshawová stane podle listu The Guardian v čele galerií 1. června.

*** Soud v německém Osnabrücku zamítl stížnost, kterou podala muslimská učitelka požadující náhradu za diskriminaci a způsobení škody na základě zákazu nosit při výuce svůj muslimský šátek. Případ se vleče už delší dobu. Stížnost byla podle listu Neue Osnabrücker Zeitung podána už předloni, případ se odehrál před čtyřmi lety. Dolnosaský soud se přiklonil k názoru, že škola postupovala správně – nošení náboženských symbolů není v souladu s tamními závaznými pravidly ve vzdělávacím systému.

Jenže: už předloni přitom německý ústavní soud v Karlsruhe vydal jiný verdikt, podle kterého by byl plošný zákaz muslimských šátků v rozporu s ústavním právem na svobodu vyznání.

Premiér rozlehlého spolkového státu Západní Austrálie Colin Barnett má podle listu The Sydney Morning Herald pocit, že celý problém je už příliš zideologizován. „Nepřeji si zákazy, rozhodně ale nepodporuji nošení burky, není to část naší kultury,“prohlásil.

Do britské metropole dorazil tento týden poprvé nákladní vlak z daleké Číny. Více než 12 tisíc kilometrů z východočínské provincie Če-ťiang urazil za 18 dní.