Škola hidžábům nezaslíbená
Minulou středu se konalo již druhé jednání v případu somálské dívky Ayan Jamaal Ahmednuurové, která zažalovala Střední zdravotnickou školu v Praze 10. „Musela odejít ze školy kvůli tomu, že jí nebylo umožněno nošení malého šátku při teoretické výuce. Tento postup považujeme za diskriminační a nezákonný,“tvrdí dívčina advokátka Radka Korbelová Dohnalová,
Škola v čele s ředitelkou Ivankou Kohoutovou ale oponuje, že nošení hidžábu důvodem k dívčině odchodu nebylo. Podle advokáta Radka Suchého totiž Somálka nedoložila potřebné dokumenty a rozhodnutí o přijetí ke studiu pozbylo platnosti. Navíc argumentuje, že každá česká škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství.
Ústava versus školní řád
Přestože tedy zdravotnická škola argumentuje v prvé řadě nedoložením dokumentů, nejvýbušnější otázkou v kauze je, jestli mohou české školy omezovat náboženské projevy při výuce.
Advokátka somálské dívky poukazuje na to, že takový projev je možné omezit jen zákonem, nikoli podzákonnými předpisy či dokonce jen interně pomocí školního řádu. „V českém právním řádu Český boj o muslimské šátky neexistuje zmocnění ředitelů, aby omezovali nošení náboženských symbolů na školách,“konstatuje Radka Korbelová Dohnalová.
Podobně to vidí i ombudsmanka Anna Šabatová, která se tímto případem zabývala v létě 2014. Odkazuje na znění Listiny základních práv a svobod, podle níž může zákon omezit náboženské projevy jedině tehdy, je-li tím sledován legitimní cíl. Tím může být ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti či práv a svobod druhých. Zákaz pokrývky hlavy ve školním řádu se podle Šabatové týká spíše třeba kšiltovek či kapucí, na hidžáb jakožto projev vyznání je však třeba pohlížet jinak. „Pro muslimské ženy má nošení šátku zásadní význam jako projev náboženského vyznání. Plošný zákaz tedy ne-
Hidžáb je tradiční šátek zakrývající vlasy, krk a někdy i poprsí muslimských žen. Jeho nošení je povinné v mešitách, v některých islámských zemích je povinné jej nosit stále nebo jde o kulturní zvyklost. pochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporu s antidiskriminačním i školským zákonem,“uvedla Šabatová.
Ministerstvo školství v květnu 2015 vydalo pro školy pomůcku, podle níž by ve školním řádu neměly paušálně zakazovat všechny pokrývky hlavy. Podle resortu tak mohou učinit jen v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví v konkrétně specifikovaných situacích. Takto se přizpůsobil i řád Střední zdravotnické školy na Praze 10. Podle aktuálního znění na webových stránkách zakazuje nošení pokrývek jen v laboratořích chemie, biologie a fyziky.
Případ je teprve na začátku
Takto ale českou Listinu základních práv a svobod nečtou všich- ni. Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček postup školy za diskriminační nepovažuje. „O tom, jak vypadají žáci ve škole, rozhoduje škola,“uvedl. Žáci podle něj při výuce ve třídě nemají mít ani baseballové čepice, ani šátky.
Stanislav Křeček patřil k těm, kteří si středeční jednání nenechali ujít. Ředitelku Kohoutovou přišli kromě desítek studentů a houfů protiislámských aktivistů podpořit i někteří politici – poslankyně Jana Černochová (ODS) či šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch.
Soudkyně Daniela Čejková ve středu oznámila, že verdikt vynese v pátek 27. ledna. Tím ale česká „kauza hidžáb“nekončí. „Ať to dopadne jakkoliv, tak předpokládám, že jedna či druhá strana se odvolá. Protistrana není ochotná přistoupit na jakýkoliv smír,“míní Korbelová Dohnalová.
Podle míry účasti politiků také lze předpokládat, že se otázka nošení náboženských symbolů dostane na přetřes i na parlamentní půdě. Téma rezonuje i u expertů na ústavní právo, jak ukázala prosincová anketa MF DNES. „Dovedu si představit, že naše naprosto liberální zákonodárství v oblasti náboženské svobody se začne výrazně regulovat,“řekl deníku Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. „Například jde o hidžáb a jiné, vyšší formy zahalování žen. Tady nám zákonná úprava opravdu chybí,“míní i profesor ústavního práva Aleš Gerloch.
Korektivem pro jakékoli změny je rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A ten posvětil například i extrémně sekularistický přístup Francie, která stojí na principu striktního oddělení náboženství od veřejného prostoru. Oproti tomu český stát je založen na zásadě nábožensky neutrálního státu. Mimo jiné umožňuje i výuku náboženství ve školách. Jak by do tohoto rámce zapadl zákaz šátků?
Tento týden padne rozsudek v kauze muslimského šátku v pražské zdravotnické škole. Bude to začátek dlouhého boje, který se ze soudních síní může brzy přesunout do parlamentu a vést k ústavním změnám.