Právo nesmí být naivní

Migrační vlna do Evropy už sice opadla, diskuse o jejích právních aspektech ale rozhodně neutichla. Důkazem je i knížka vydaná nakladatelstvím Leges v závěru loňského roku. Je to pestrá koláž pohledů na právní problémy, které rezonují i rok a půl po horkém létu, kdy se do Evropy převalily statisíce migrantů.

Petr Svoboda z katedry správního práva pražské právnické fakulty poukazuje na privilegovanou důkazní pozici, kterou mají podle azylového zákona žadatelé o mezinárodní ochranu. Právo presumuje pravdivost jejich skutkových tvrzení, což dle Svobody vytvořilo „legální prostor pro masové zneužívání práva“. Uvedením lživých údajů mohou totiž na azyl dosáhnout i ti, kteří by na něj právo neměli. „Popsaný důkazní koncept je projevem postmoderní ideologie přepjatého naivního humanismu a pod tlakem současné migrační vlny ze zemí Blízkého východu a severní Afriky není dlouhodobě udržitelný,“uzavírá Svoboda.

Je přitom zjevné, že si Evropská unie s řešením masové imigrace neví rady. Nataša Chmelíčková zministerstva vnitra připomíná existenci směrnice o dočasné ochraně, která byla před lety přijata právě pro případy početnějšího přistěhovalectví. Dosud ale nebyla aktivována a místo toho se EU vydala cestou nepopulárních a zjevně nefunkčních kvót: „U nich nelze vyloučit, že jsou zkratkou – je to sice dál, ale zato horší cesta.“

Podobné problémy řeší i Austrálie, kam už dlouhé roky proudí zástupy přistěhovalců z jihovýchodní Asie. Profesor správního práva Richard Pomahač popisuje, že jejich žádosti jsou vyřizovány v detenci na tichomořském státečku Nauru. Je to snad cesta i pro Evropu? lek

Lenka Pítrová (ed.) a kolektiv: Aktuální právní aspekty migrace Vydal Leges, 2016, 176 stran.