Trumpův seznam

Teror vychází víc ze širšího prostředí než ze států

Plnění volebních slibů. Starost o bezpečí občanů. Konečně někdo problémy řeší, místo aby stále jen zdůvodňoval, proč to nejde. Tak se mluví o dekretu prezidenta Trumpa, který pozastavuje cestování do USA z rizikových zemí. Prohlubuje příkop mezi dvěma segmenty americké společnosti, ale zahlazuje příkop mezi politickou elitou a „mlčící většinou“. Komu se to hnusí, ať se podívá do Evropy. Právě v ní se ten příkop prohlubuje natolik, že panují obavy z voleb. Jenže Trumpův model má slabiny, na které přicházejí i jeho fanoušci. Tou největší je výčtový charakter zemí, jejichž občané mají na tři měsíce v USA utrum.

Donald Trump si tu sám nabíhá na vidle. Když dekret vysvětluje, tvrdí, že zákaz se netýká muslimů jako takových, ale jen států spjatých s „terorem a bezpečností naší země“. Ale to není pravda. Stačí si vzít výrazné teroristické akce na Západě a zkoumat, který z pachatelů přišel z Iráku, Íránu, Libye, Sýrie, Jemenu, Somálska či Súdánu. Najdete někoho? Dá to práci. Ale snadno najdete řadu muslimských zemí, jejichž občané páchali teror na Západě, leč v Trumpově seznamu nejsou.

Za útokem na USA 11. září 2001 stáli občané Egypta, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Libanonu. Za novějšími útoky v Evropě stáli džihádisté z Tuniska, Maghrebu, ale i občané Francie či Belgie. Tunisko slouží jako vzor muslimské země: „arabské jaro“přečkalo bez úhony – vládu převzali umírnění islamisté, ale pak byli vystřídáni, jak to má být. Přesto tvoří Tunisané (v poměru k počtu obyvatel) největší podíl bojovníků Islámského státu. V IS byl i Jihadi John, jenž tam podřezával západní rukojmí včetně amerických (James Foley a Steven Sotloff). Též z toho důvodu, že dobře mluvil anglicky, neboť byl britským občanem. Mají se proto Tunisko a Británie zařadit na Trumpův seznam?

Vracíme se k tomu, co už na této stránce zaznělo – k rozdílu mezi kauzalitou a korelací. Ani Trump si nedovolí klást islám a terorismus do příčinné souvislosti (kauzality). Přijatelnější je určit sedm států, které korelují s hrozbou pro bezpečnost. Ale silnější korelaci než mezi terorismem a těmito státy najdeme mezi terorismem a muslimským společenským prostředím. Dokázal by Trump rizikové prostředí muslimského světa definovat tak, aby se mu vešlo do dekretu? Těžko, raději zvolí seznam států. Proto teď musí snášet výčitky, že pominul právě ty státy, ve kterých má byznysové zájmy. Zbyněk Petráček