Uchrání Libye EU od běženců?

Europoslanci nechtějí Trumpova muže

LA VALETTA / PRAHA Evropská unie dá Libyi peníze na zlepšení podmínek v tamních uprchlických táborech a zajistí také výcvik a vybavení libyjské pobřežní stráže. Včera o tom rozhodli lídři osmadvacítky na neformálním summitu v maltské La Valettě.

Poté, co Unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, a de facto tak uzavřela takzvanou balkánskou trasu, by nově přijatá opatření měla zabránit i přílivu uprchlíků přicházejících do Itálie přes Středozemní moře. Jen loni jich k italským břehům dorazilo rekordních 181 tisíc. Dohodu s mezinárodně uznávanou libyjskou vládou Fáize Sarrádže uzavřeli Italové, unijní lídři ji pak včera posvětili.

Libye by se tak jen letos měla dočkat pomoci ve výši 200 milionů eur (asi 5,4 miliardy korun), které navrhla Evropská komise na financování migračních projektů. Stejnou částku pak přislíbili Italové. Tyto peníze se přidají

Tři hlavní frakce v Evropském parlamentu se shodly na tom, že odmítají jako nového amerického velvyslance při EU Teda R. Mallocha. Šéf lidovců Manfred Weber a liberálů Guy Verhofstadt proto zaslali dopis předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi a unijnímu prezidentovi Donaldu Tuskovi dopis, v němž je požádali, aby jmenování Mallocha neschválili. Právě Tusk musí podepisovat takzvaný agrément.

Podobný dopis napsal podle serveru Euractiv i šéf socialistů Gianni Pitella. Malloch je pro něj „persona non grata“.

k celkové částce 31 miliard eur, které Unie vyčlenila pro Afriku v rámci rozvojové pomoci v letech 2014 až 2020.

Uprchlíci uváznou ve válkou zmítané zemi

Problematických bodů dohody je však hned několik. Unie na jednu stranu slibuje zesílení úsilí v navracení uprchlíků, kteří nemají v Evropě právo na azyl, zároveň ale trvá na respektování lidských práv a detenční centra v Libyi chce upravit ve spolupráci s Úřa-

Malloch, jehož chce americký prezident vyslat jako velvyslance do EU, 25. ledna prohlásil, že se Unie může zhroutit do 18 měsíců a dříve blok přirovnal k SSSR. Jeho jmenování má potenciál „vážně poškodit transatlantické vztahy“, píší Weber s Verhofstadtem.

dem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci.

Obě výše uvedené agentury jsou ale proti myšlence, aby byli uprchlíci posíláni zpět do Libye, kde by se mělo rozhodovat o jejich případném právu na azyl: „S ohledem na současný kontext není vhodné považovat Libyi za bezpečnou zemi,“píší ve společném prohlášení.

Jejich skepse vychází ze zpráv neziskových organizací i médií o libyjských táborech, kde panují otřesné podmínky. Lidé jsou zde často vystaveni násilí, mučení i znásilňování.

„Evropská unie nemůže na jedné straně obviňovat Donalda Trumpa kvůli stavění zdi mezi USA a Mexikem a zároveň stavět pomyslné zdi před mladými Afričany, kteří se snaží dostat do Evropy a požádat tam o azyl. To je pokrytecké,“řekl televizi Euronews Ahmed Bukri z nadace, která na Maltě pomáhá uprchlíkům.

Plán, podle něhož by evropské námořní operace Sophia a Triton delegovaly záchranu lodí s uprchlíky na libyjskou pobřežní stráž, kritizuje i organizace Amnesty International (AI). „Tisíce lidí uváznou v zemi zmítané konfliktem, a vystaví se tak nebezpečí mučení a zneužívání,“tvrdí ředitelka evropské pobočky AI Irena McGowanová.

Faktem je, že Sarrádžův kabinet, na nějž EU sází, neovládá ani zdaleka celé území pouštního státu, který se po pádu diktátora Muammara Kaddáfího ponořil do nepřehledné občanské války.

Uprchlické tábory by podle dohody mělo spravovat ministerstvo vnitra. Itálie zajistí výcvik personálu a dodá léky a zdravotnický materiál. Farrádžově vládě také pomůže s budováním vojenských institucí a v oblasti bezpečnosti. Za unijní peníze bude také posílena ochrana libyjských jižních hranic. Část pomoci má jít i do sousedních zemí – Tuniska, Egypta, Alžírska a Nigeru.

Zastánci lidských práv kritizují dohodu Unie s Libyí, která by měla žadatele o azyl zadržet a vracet do tamních uprchlických táborů.

Trump znepokojuje Unii

Včerejší summit pořádaný maltským předsednictvím byl první unijní schůzkou po nástupu nového amerického prezidenta. A hned od několika politiků zazněla směrem k Bílému domu ostrá kritika. Podle britského deníku The Guardian je vedl především francouzský prezident François Hollande, který Trumpovy negativní výroky o slabé EU označil za nepřijatelné.

Servítky si nebrala ani litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, když se jí zeptali na nedávnou schůzku mezi Trumpem a britskou premiérkou TheresouMayovou: „Nemyslím, že bychom potřebovali most. S Američany komunikujeme přes Twitter,“prohlásila v narážce na Trumpův oblíbený způsob vyjadřování.

Přestože Trumpovy výroky vyvolávají v Evropě znepokojení, byl zdroj z unijní exekutivy opatrný: „Nechceme přilévat olej do ohně a přispívat k hysterii,“citoval ho list Le Monde. „Paříž a Berlín jsou zastánci tvrdé linie, ostatní ale nechtějí s Trumpem polemizovat, aby nevyprovokovali jeho reakci,“řekl jiný diplomat.