Smysluplná forsáž

V mase utrácených miliard jsou i prospěšné věci

Vbojových stíhacích letounech se uplatnilo zařízení, jemuž se říká „přídavné spalování“– slangově forsáž, anglicky afterburner. Spočívá v tom, že se proudovému motoru přímým vstřikováním paliva krátkodobě zvýší výkon. A to při vzletu, boji anebo nadzvukovém letu.

Podobně přilito, rovněž jen jednorázově, teď dostalo 32 excelentních vědeckých týmů v České republice. O extra přísun „paliva“, aby se české posádky posunuly o notný kus vpřed (někam tam, kde už krouží jiné hi-tech tryskáče), usilovalo 105 žadatelů. Měli se utkat o 5,23 miliardy korun, jež by institucím zajistily skokový posun. S pražskou VŠCHT tak třeba bude úžeji spolupracovat hvězdný chemik Martin Pumera, jenž bádá v Singapuru, pro sousední ČVUT budou zase pracovat kybernetici Robert Babuška, Josef Šivic či Josef Urban.

Jsou to skvělé zprávy. Neměly by však zastřít byrokratické potíže, které výběr špičkových týmů provázely. Celkově velmi prospěšnou výzvu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) provázely zmatky, často si protiřečící posudky z ministerstva školství, chyby ve sčítání bodů, odvolávání se soutěžících – a výhledově patrně hrozí i žaloby...

Budiž. Oněch 32 excelentních týmů v Praze, Brně, Olomouci, Plzni či Českých Budějovicích obdrželo od Evropské unie přídavnou palivovou nádrž, která jim ve spolupráci se zahraničními letkami pomůže prohánět i daleko lépe zásobované eskadry. Každopádně je třeba mít na paměti, že s forsáží se musí zacházet hodně opatrně. Funguje krátkodobě (zde po dobu šesti let) a užírá palivo (není to nevyčerpatelný zdroj). Proto je zapotřebí takto nákladné vstříknutí skvěle využít. A získat díky němu převahu, neřkuli ovládnout i kus nebe. Martin Rychlík