Gender v pohádce.
ve školách vyučují. „Nemají tedy patřičné vzdělání o genderu. Nevědí, co taková vyváženost obnáší. Na otázku, zda je kniha zatížená, napíšou ne. Ale ve výsledku se v ní stereotypy objevují,“namítá Anna Babanová, která se tímto tématem zabývá dekádu. Typickým příkladem je podle ní líčení žen, jež vaří „v nekonečných variacích“, a mužů, kteří si posílají děti pro noviny.
Podobně hovoří Irena Smetáčková, která spolupracovala na me- todice, podle níž se učebnice hodnotí. Řeší třeba oslovování žáků a žákyň či společné hodnoty obou pohlaví. „Od té doby, co se vyváženost posuzuje, jsem vedla několik studií. Nedá se říci, že učebnice se schvalovací doložkou byly genderově vyvážené,“řekla. Téma genderu se dostalo i do časopisu National Geographic. Hodnotil princezny z dílny Walta Disneyho podle toho, jak jsou emancipované. Nejhůře dopadla Sněhurka.
Sněhurka si nelichotivé hodnocení vysloužila tím, že opakovaně skočila na léčku a pokaždé ji musí zachránit trpaslíci nebo princ.
Příklady pasivních a bezradných dívek se ale objevují i v českých učebnicích. „V jedné byl příběh Terezy, která navléká korálky. Chybí jí poslední, červený. Seděla, plakala a přišel k ní chlapec se slovy: ‚Nebreč, utrhnu ti šípek.‘,“vypráví Anna Babanová. Příběh upravila tak, aby byl citlivější. „Nakonec jsem autorce navrhla: ‚To nic není, utrhnu si šípek.‘ Ponechala jsem tedy dívce tradiční zdobení se, ale už ji ukazuji jako samostatnou bytost,“vysvětlila.
Právě kvůli podobným příkladům začala spolupracovat s nakladatelstvím Fraus, které učebnice vydává. Má z nich stereotypy odbourávat, s čímž má Babanová zkušenost i z dřívějška. „V případě maminky, která vaří hovězí maso, jsem navrhla, že bude pracovat na počítači. Teta zase dostala místo šátku švihadlo. Když budeme dětem ukazovat, že svět kolem nich je pestrý, bude to pro ně pozitivní modelování životních rolí,“popisuje korektury. Na počtu, kolik bude v učebnici dívek a kolik chlapců, podle ní nezáleží. Důležitá je celková vyváženost.
Vycházet z toho, co dítě zná
Učebnice, pohádky a volnočasové čtení pomáhají dětem podle odborníků vytvářet hodnoty a celkový obraz, jak společnost funguje. Právě proto by v nich měl být mužský a ženský svět vyvážený. „Co se mužů týče, našla jsem během svého analyzování učebnic tyto příklady: Večer se vrátili z práce, byli vítězi závodu, naští- pali dříví. Zmínila jsem je tedy i v souvislosti s péčí o domácnost: Jáchym upekl čerstvý chléb, Dan umyl zrcadlo,“jmenuje.
Podle Radky Šmahelové z nakladatelství Fraus je zvlášť u učebnic pro první stupeň základních škol těžké vyhnout se stereotypům: „Musíme vycházet z toho, co dítě zná a má okolo sebe.“Nakladatelství podle ní doposud žádnou výtku, že by výukový materiál nesplnil podmínku genderové vyváženosti, nedostal.
Posudky podle zkušeností Šmahelové zadává ministerstvo vždy dva. „Jeden píše zpravidla didaktik, akademik, který je schopen posoudit celkovou koncepci učebnice. Druhý učitel z praxe,“popsala Šmahelová. Nejdůležitější je, aby učebnice odpovídala rámcovému vzdělávacímu programu.
Učitelé nemají informace
V českém prostředímá podle Smetáčkové problematika genderu stále mezery. „Existuje spousta odborníků a odbornic na pedagogiku, kteří genderovou nevyváženost nepovažují za důležité téma. Je to běh na dlouhou trať,“míní Irena Smetáčková, která vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Za důležité ale má už to, že se toto téma zařadilo ke kritériím při schvalování učebnic.
Podle Babanové řada pedagogů téma genderu neřeší, protože k němu nemá informace. „Učitelka, která si myslí, že holky jsou přirozeně pečlivé, nadané na jazyky, pečovatelské, se bude málo snažit, aby je inspirovala k dobrým výkonům třeba v matematice,“obává se. Pro pedagogy proto pořádá semináře. V demokratickém školství učebnice založená na stereotypech nemá podle ní co dělat.