Dobře utajený kat korunových dluhopisů
Daň z korunových bondů
PRAHA Psal se únor 2012. Ve sněmovním hospodářském výboru se projednával zákon o investičních pobídkách, který měl podpořit vědecká centra. Až po hlasování se ukázalo, že se do něj vloudila i změna, která neměla s vědou nic společného. Neznámý „dobrodinec“zařídil, že skončila éra výhodných korunových dluhopisů, z nichž se neplatila daň.
Mezera byla v zákoně od začátku 90. let. Na její možné využití upozornil až v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), za něhož stát poprvé vydal korunové dluhopisy. Měly nalákat drobné investory, ale když už jednou někdo ukázal, že to jde – notabene stát –, fíglu se chytily firmy a banky. Z těchto cenných papírů se stal oblíbený nástroj daňové optimalizace. Do ledna 2013 se daň z bondů zaokrouhlovala na celá čísla dolů. Pokud byla hodnota dluhopisu jedna koruna, rovnala se nule.
Firmy si pořídily dluhopisy za miliony. Ročně na nich dodnes vydělávají peníze, které nemusejí zdanit. Všeobecně známé se korunové dluhopisy staly v posledních týdnech, protože ministr financí Andrej Babiš (ANO) musel vysvětlovat, jestli jejich pomocí neobral stát o daně. Jeho počínání bylo načasované, dluhopisy upsal dva dny před účinností zákona, který jejich výhodnost reguloval.
Ten, kdo výhodu dluhopisů za- Do konce roku 2012 se základ daně stanovoval z úroků každého cenného papíru zvlášť. Při výpočtu daně z příjmu se úrok 0,10 Kč zaokrouhloval dolů. Nezáleželo tak na tom, kolik měl jednotlivec korunových dluhopisů, daň se vždy rovnala nule. Od 1. ledna 2013 se výše daně počítá až po sečtení úroků všech dluhopisů. Na koruny dolů se zaokrouhluje celá částka – daň z většího počtu korunových dluhopisů se nemůže rovnat nule.
razil a pomohl tím státu utnout výpadek ve výběru daní, by se s nadsázkou mohl považovat za národního hrdinu. Jenže dopátrat se ho vyžaduje bezmála detektivní úsi- lí. LN oslovily většinu členů tehdejšího hospodářského výboru a pídily se po člověku, který na jaře 2012 daňovou mezeru ucpal. Nikdo si nic nepamatuje.
Ztráta paměti
Stopa zůstává rozmazaná i u osoby zpravodaje, který zákon na výbor přinesl. Jan Čechlovský (ODS) na dotaz LN reagoval krátce: „Promiňte. Nic si nepamatuji.“I odpovědi tehdejších členů hospodářského výboru mají společnou notu. „Nevím, je to už dlouho,“zněly nejčastější reakce.
Paměť si osvěžil jen Václav Cempírek (TOP 09): „Pravděpodobně to byl vládní poslanec, kterého o to požádalo ministerstvo financí,“napsal LN. Cempírek si sám udělal anketu mezi bývalými členy výboru. A opět – nikdo z jeho tehdejších kolegů si na projednávání přílepku nevzpomíná.
Protože většina členů výboru trpí amnézií, nezbývalo než oslovit tehdejšího šéfa státní kasy. Miroslav Kalousek nejdříve obhajoval vydání státních korunových dluhopisů z roku 2011. „Stát tehdy nevydal dluhopisy proto, aby se nedanilo, ale aby mohl využít instrument reinvestičních dluhopisů,“řekl LN.
Přestože si za tehdejším krokem stojí, hlásí se i k autorství změny zákona, která výhodu korunových dluhopisů ukončila. „Finanční správa zjistila, že tohoto instrumentu začaly některé firmy zneužívat. Proto jsme tuto možnost pro jistotu zrušili, aby nebyl problém s nejasným výkladem zákona,“prohlásil Kalousek. Bývalý ministr financí je také přesvědčen, že vydání korunových dluhopisů, jejichž jediným záměrem bylo vyhnout se daňové povinnosti, nemají být platná.
Zda Generální finanční správa jednala na Kalouskův pokyn, se LN nepodařilo ověřit ani u jejího bývalého ředitele. Jan Knížek, který v té době úřad vedl, po opakovaných urgencích na dotazy neodpověděl.
Na autorství přílepku, který ukončil daňovou výhodu bondů s nízkou nominální hodnotou, si dnes nevzpomíná nikdo z tehdejších členů hospodářského výboru.