Siouxové boj s těžaři prohráli

Ostře sledovaný spor o stavbu ropovodu Dakota Access končí zelenou pro americké těžaře. Na okraji indiánské rezervace tak povede navzdory nevoli domorodých obyvatel i ochránců přírody – zato za podpory prezidenta Trumpa.

WASHINGTON/PRAHA S nekonečnými pláněmi a pouhými 700 tisíci obyvateli, velkou měrou farmáři a chovateli dobytka, byla dlouho Severní Dakota spíš terčem vtipů nežli místem, kterému by washingtonská garnitura přikládala strategickou důležitost. To se ale změnilo kolem roku 2006, když se ukázalo, že tento „otloukánek“mezi americkými státy ukrývá bohaté zásoby ropy. Brzy poté Severní Dakota v těžbě předstihla všechny státy kromě Texasu a i v době finanční krize platila za ten s nejnižší nezaměstnaností.

Zvlášť ve světle dlouhodobě klesajících světových cen ropy se tento stát amerického Středozápadu dostal do hledáčku znovu – nejen ze strany těžařů, ale nyní také nové administrativy Donalda Trumpa. A to proto, aby tamní naleziště spojil s průmyslovým Illinois, který je domovem gigantů od Boeingu po McDonalds, bezmála 1900 kilometrů dlouhý ropovod Dakota Access. Stoupenci ho hájí s tím, že levnější přeprava umožní americkému průmyslu lépe čelit konkurenci a dá vzniknout novým pracovním místům.

Dokončení projektu za 3,8 miliardy dolarů, jehož většina je již hotová, mělo však doteď jeden há- ček. Proti části protínající na hranicích Severní a Jižní Dakoty okraj indiánské rezervace Standing Rock se postavily loni v dubnu kmeny Siouxů a ochránci přírody. V jednu chvíli se tak utábořilo na jejím okraji až 10 tisíc lidí, ochotných zabránit stavbě asi kilometr a půl dlouhého úseku pod jezerem Oahe i vlastními těly.

Odpůrci stavby namítají, že je jezero, jež vzniklo v 60. letech přehrazením řeky Missouri, vodním zdrojem pro rezervaci a obávají semožné kontaminace. Indiáni také argumentují, že část plánované trasy se dotýká i jejich pohře- biště. Měsíce tak navzdory chladnému počasí a opakovaným pokusům o vyklizení táborů odmítali demonstranti opustit místo plánovaných stavebních prací a dostávali se kvůli tomu do potyček s policií. Ta zatkla na 700 lidí.

Těžaři přispěli Trumpovi

Zastání sice dočasně našli odpůrci ropovodu loni v září u prezidenta Baracka Obamy, který oznámil, že pokračování výstavby těmito místy nepovolí. Jen krátce před inaugurací jeho nástupce začaly Inženýrské jednotky americké armády jako pověřený federál- ní úřad pracovat na studii zkoumající dopady na životní prostředí. V jednom z prvních kroků nicméně nový prezident vydal memorandum apelující na to, aby úřad projekt ve zrychleném řízení přezkoumal a schválil. Kromě dostavby Dakota Access přitom Trump vyjádřil podporu i dalšímu neméně kontroverznímu ropovodu – Keystone XL z Kanady.

Tento týden ve světle jeho pokynů spor dospěl konce. Inženýrské jednotky avizovaly Kongresu, že dostavbu povolí. Od začátku prací na chybějícím úseku má být ropovod v provozu do 80 dní, uvedla firma Energy Transfer Partners, jež za ním stojí.

Nový šéf Bílého domu se kvůli podpoře ropovodu pod taktovkou této společnosti ovšem dostal i pod ostrou kritiku. Ukázalo se totiž, že její ředitel, texaský miliardář Kelcy Warren, podpořil jeho kandidaturu 100 tisíci dolarů. Trump však odmítá, že by za jeho kroky bylo finanční pozadí. Podle jeho slov ropovod „slouží národním zájmům“. V memorandu, které nemá takovou sílu jako prezidentský dekret, apeloval také, aby materiál dodaly výhradně americké ocelárny a železárny.