Platy se řídí tabulkami

PRAHA Princip odměňování je pro všechny úředníky – tedy ty na pracovní i služební poměr – stejný, založený na „tabulkách“, které vydává vláda nařízeními. Čísla v nich se ovšem liší. Ta pro úředníky pod službou jsou vyšší. Na pozici řadového pracovníka je rozdíl jen v řádu stokorun. U nejvyššího tabulkového platu však může dosáhnout více než 12 tisíc korun.

Z čeho se skládá tabulkový plat

A tabulkami se řídí i další obory ve veřejných službách a správě, například v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb či školství.

Základem platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě je tedy platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Výše platového tarifu závisí na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (zařazení do platové třídy) a na míře praktických zkušeností, kterých nabyl předchozím výkonem práce (zařazení do platového stupně).

Podstatnou část dělají příplatky

Celkem je 16 platových tříd a v každé z nich 12 platových stupňů. „První až čtvrtá platová třída se ale v případě státních zaměstnanců nepoužijí,“upřesňuje advokátka Alena Keřková z HJF. Jinými slovy, úřednická služební místa začínají v páté platové třídě.

„Dalšími složkami platu jsou takzvané nenárokové složky. Mezi ně patří jednotlivé příplatky a případné odměny,“doplňuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision. Patří sem příplatek za vedení, ale také třeba příplatek za službu přesčas, za službu v sobotu a neděli, v noční době či ve svátek. Tu nejpodstatnější část ale obvykle tvoří osobní příplatek, který slouží k individuálnímu ocenění schopností a vysoké výkonnosti zaměstnance.

Odměny mohou být mimořádné nebo cílové. Jak fungují, uvádíme na příkladu pracovníků ve státní službě.

„Mimořádné odměny lze státním zaměstnancům (pozn. red. – těm na služebních místech) poskytnout za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů a též za dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance,“říká Klára Pěknicová z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Cílovou odměnu pak může získat ten státní zaměstnanec, který se bezprostředně nebo významně podílí na splnění předem stanoveného mimořádně náročného služebního úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti služebního úřadu zvlášť významná.

„Výše odměny musí být oznámena před započetím takového úkolu, a to společně s reálnými a dostatečně jednoznačnými hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli,“dodává Pěknicová. Na těch nejvyšších úřednických pozicích se tak v praxi objevují i odměny v řádu statisíců.

Platy ve veřejných službách a správě jsou rozděleny do 16 tříd a v každé z nich 12 stupňů. Na těch nejvyšších úřednických pozicích se tak v praxi objevují odměny i v řádu statisíců

Nejnižší tabulkové platy, nižší než minimální mzda

Na opačném pólu pak stojí zaměstnanci (ať již na úřadech, ve zdravotnictví či školství), kteří pracují v nejnižších platových třídách. Jejich tabulkové platy totiž i při víceleté praxi v mnoha případech nedosahují ani výše minimální mzdy, která pro letošek činí 11 tisíc korun nebo tzv. zaručené mzdy, která je stanovená podle profesí. Pokud tedy takový zaměstnanec na minimální, příp. zaručenou mzdu nedosáhne ani s příplatky, zaměstnavatel mu ji do této výše musí dorovnat.

Autorka je spolupracovnice LN