Letošní přijímačky budou těžší
První jednotné státní přijímačky mohou nepřipravené žáky zaskočit, narazí na nezvyklé typy úloh
Více slovních úloh, neobvyklá konstrukční geometrie a zadání testující porozumění textu. Jak se změní přijímací řízení na střední školy a co očekávat od nových, jednotných přijímacích zkoušek, vysvětluje pedagog a
zakladatel projektu Zkoušky nanečisto Petr Husar,
který je také autorem přípravného kurzu Přijímačky na SŠ Lidových novin.
LN Uchazeče o studium na středních školách letos poprvé čekají státní přijímací zkoušky. Co se změní?
Školy ztrácejí velký kus svobody při výběru svých budoucích studentů. Kritéria pro přijetí za ně najednou určuje někdo jiný – centrum Cermat, potažmo stát. Vedení školy sice může stanovit i své vlastní podmínky a ovlivnit tak, který uchazeč bude přijat a který už ne, ale výsledky jednotného testu z dílny Cermatu tvoří povinně šedesát procent hodnocení. Nemyslím si, že je to dobré. Líbilo by se mi, kdyby střední škola, která je zaměřená například na matematiku, mohla vybírat uchazeče podle vlastního přiměřeně náročného testu z matematiky. A naopak škola, která je humanitní a matematiku ve své výuce neakcentuje, by třeba zkoušela jenom její základy. Přijímačky by měly odrážet zaměření školy. V devadesátých letech jsme byli hrdí na to, že si každá škola vybírá uchazeče podle svého, že máme konečně vytouženou svobodu. Pokud budou přijímačky od Cermatu vypadat každý rok podobně, začnou jim učitelé základních škol přizpůsobovat výuku. Místo toho, aby žáky učili myslet, budou je připravovat na testy. Jednotné přijímačky z těchto důvodů vnímám jako krok zpět.
LN Když už tady ale jednou státní přijímačky jsou, musí se s nimi uchazeči nějak popasovat. Bude to pro ně těžké?
Jak pro koho. Stejný test z matematiky budou psát uchazeči o studium na prestižním matematickém gymnáziu i ti, kteří se ucházejí o humanitní gymnázium nebo učební obor s maturitou. Pro někoho to tedy může být velmi lehké, pro jiného ale naopak neúměrně náročné.
LN Cermat zveřejnil vzorové úlohy. Jaký z nich máte dojem?
Je pravda, že některé působí poněkud nezvykle. V češtině je hodně úloh na porozumění textu, v matematice dost slovních úloh a ne úplně typická konstrukční geometrie. Děti jsou například ze školy zvyklé dostávat zadání, kde je dána strana a výška těžnice, a na základě toho mají sestrojit trojúhelník. V testech Cermatu dostanou ale předrýsovaný obrázek, který mají dotvořit. Také poslední úloha může leckoho překvapit, řada dětí s ní nejspíš bude mít problém.
LN Je tak těžká?
Hlavně je nezvyklá, je to taková úloha pro matematické fajnšmekry, tedy aspoň taková byla v testech ukázkových a také v těch, které Cermat zadával v rámci pilotního testování jednotných přijímaček loni a předloni. V nich byla poslední úloha vždy trochu netradiční, důmyslnější, pro matematika třeba i vtipná – nezkušeného počtáře může ale takové zadání zarazit. Určitě je dobré testy vyzkoušet, zároveň je ale potřeba počítat s tím, že letošní úlohy mohou být, a nejspíš také budou, trochu jiné. Rýsovat se třeba nebude trojúhelník, ale například čtyř- úhelník. Je potřeba připravit se v celém rozsahu látky určené pro daný ročník. Cermat nemá povinnost typ zadání dodržet, zveřejněním vzorových testů pouze naznačuje trend.
LN Zmínil jste některé náročnější úlohy. Odpovídají taková zadání v testech vůbec tomu, co se na základních školách reálně učí?
Připadalo by mi logičtější, kdyby Cermat testy sestavoval podle učebnic určených pro základní školy. Třeba matematické úlohy, které se ve školách probírají, vypadají jinak, mají jinou strukturu, ty od Cermatu vedle nich působí trochu jako z jiného světa. Tím pádem mohou zarazit i chytré děti, které se ke zkouškám připravovaly. Většina dětí s tím problémy nemá. Připravuji ale děti k přijímačkám dvacet sedm let, a přesto neumím odhadnout, který žák se nezvyklého zadání lekne a který se s ním bez problémů vypořádá.
LN Převažují v matematickém testu otevřené úlohy, u nichž je důležitý nejen výsledek, ale i postup?
Cermat deklaroval hlavně otevřené úlohy, ale když si testy prohlédnete, zjistíte, že převažují takové, kde se zaškrtávají písmenka, odpovědi ano/ne. Případně mají uchazeči uvést číslo – výsledek. Oceňuje se bohužel jenom cíl. Jediná úloha, u které musí dítě zapsat celý postup, je ta nezvyklá poslední, kterou jsem už zmiňoval.
LN Matematiku jsme tedy probrali. Jak bude vypadat test z češtiny?
Čeština bude z velké části postavená na porozumění textu, aspoň se tak tváří. Ve skutečnosti je v ní ale dost gramatiky, pravopisu, otázek z oblasti větného rozboru. Jde tedy o podobné znalosti a dovednosti, které se obvykle testují na diktátu či pravopisném cvičení nebo v rámci tradičního větného rozboru.
LN Takže klasická zadání, ale jen zabalená do úloh složených z textových ukázek?
Částečně ano, kromě toho se ale testuje i porozumění textu. Porozumění textu byl mimochodem celosvětový trend, který přebíráme trochu se zpožděním, v době, kdy už jinde na Západě na takovém vrcholu není. Podobné úlohy zadávala mimochodem i firma Scio, jejíž testy školy před zavedením státních přijímaček v hojné míře využívaly. Mám pochybnosti, co tento způsob testování vlastně zjišťuje. Číst izolované odstavce a určovat, co z nich vyplývá? Nevím, jestli díky tomu budou žáci lépe rozumět Holanovi nebo Kainarovi – anebo případně Harrymu Potterovi.
LN Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám, takzvané přijímačky nanečisto, pořádáte už od devadesátých let. Přizpůsobujete je nyní novým státním přijímačkám?
Sledujeme testy ukázkové i ostré z loňského a předloňského pilotního testování. Pokud narazíme na typy úloh, kterým jsme se dříve věnovali méně, připravíme příklady podobného typu, jež pak s žáky probíráme, aby je u přijímaček nepřekvapily. Samozřejmě tyto úlohy také vybíráme do přípravného kurzu Lidových novin. Důležité typy úloh podobné těm, které připravuje Cermat, najdou uchazeči v Lidových novi- nách i s postupem řešení. V některých případech uvádíme i více možných variant správného postupu. Každé dítě je jiné, trochu jinak myslí, a tak i preferuje různé postupy třeba při řešení slovních úloh v matematice. Podobně v češtině se musí žák naučit jazyk vnímat, získává pro něj cit a učí se s ním pracovat. Jen část věcí musí zvládat paměťově. Přestože připravujeme testy přímo po vzoru Cermatu, nevzdáváme se ambice naučit děti i přemýšlet. LN Mají o to vůbec zájem? Nebo chtějí hlavně drilovat testy a uspět u zkoušek?
Rodiče mě dost tlačí k tomu, abychom připravovali testy stejně, jako je dělá Cermat, i se stejným typem formulářů. Tím bychom dětem ale nepomohli, nenaučili bychom je chápat látku. Těsně před přijímačkami už budeme zařazovat testy opravdu hodně podobné těm, které dělá Cermat – jak v našich kurzech, kam děti docházejí, tak v Lidových novinách. Loni se mi dokonce podařilo vymyslet skoro stejné úlohy, jaké se pak u přijímaček skutečně objevily. Byla to samozřejmě jen náhoda, přesto doufám, že by se to
mohlo povést i letos.
LN
Kolik času by podle vás měli uchazeči přípravou na přijímačky strávit? Je to hodně individuální záležitost. Nejsem velký přítel toho, aby příprava děti přetěžovala. Někteří rodiče například do našich přípravných kurzů, které pořádáme v budově pražského Gymnázia Na Zatlance, vodí své děti každý den. To už je, myslím, moc. Na druhou stranu ale musím říct, že některé děti příprava na zkoušky hodně baví, hlavně ty mladší, jedenáctileté, které usilují o osmiletá gymnázia. Kurzy ještě nechápou jako přípravu na zkoušky, ale spíš jako zábavný kroužek. Deváťáci už jsou jiní, někdy velice zodpovědní, mají strach, že jim přijímačky nevyjdou a ovlivní to jejich život. Ti už se připravují cíleněji.
LN Stačí průměrnému uchazeči učit se řekněme půl hodiny denně? Nebo je to málo?
Ryzí jedničkáři by se k přijímačkám moc připravovat nemuseli. Stačí jim podívat se na vzorové testy. Když si denně projdou třeba kurz Lidových novin, bude to stačit, nemají mezery, nepotřebují dohánět látku. Některému dítěti se ale v minulosti třeba mohlo stát, že měnilo školu, případně se jim ve třídě měnil vyučující a ten nový nenavázal přesně tam, kde jeho kolega skončil. Pokud se něco takového přihodilo, je potřeba před přijímačkami neprobranou látku doplnit. Děti leckdy samy vědí, co se ve škole přeskočilo, co přeskočily ony samy, na kterou látku třeba ve škole chyběly, a mají s ní teď tím pádem potíže. Je tedy dobré všechny tyto mezery identifikovat a zaměřit se na ně. Dítě dost často cítí, v čem ještě potřebuje zabrat.
LN Máte nějaké tipy, na co si dát pozor v den D, tedy přímo u přijímacích zkoušek?
Říkala mi kolegyně, že byla u přijímacích zkoušek na osmiletém gymnáziu, které se už loni přihlásilo k pilotnímu testování zkoušek Cermat, a odnesla si z toho dne zajímavou historku. V úloze z konstrukční geometrie je místo na vypracování úlohy a také instrukce: rýsujte přímo do záznamového archu a obtáhněte výsledek propisovací tužkou. Malá uchazečka úlohu správně vyřešila, ale při obtahování výsledného obrazce propiskou udělala celkem zbytečnou chybu. Chtěla tedy úlohu rychle přerýsovat znovu správně, ale ukázalo se, že nemá kam. Ve formuláři je na rýsování přesně vyhrazené místo, s předkreslenou přímkou nebo body, které se mají podle zadání využít, žádné místo pro opravu. I na to je tedy potřeba dát pozor.
LN Je ještě něco, v čem uchazeči obvykle zbytečně chybují?
Nejvíc chyb dělají děti z nepozornosti a nedostatku soustředění. Když má někdo méně bodů, než se od něj dá čekat, obvykle to znamená, že četl nepozorně zadání nebo se třeba přehlédl a špatně opsal nějaké číslo. Stává se také, že někdo řeší slovní úlohu, vše
správně spočítá, ale nepře-
na stránkách Lidových novin skončil projekt, který zmapoval důležitý historický moment v našich dějinách, vznik Charty 77. Třicetidílný seriál připravený předními historiky přinesl informace o všech důležitých aktivitách této občanské iniciativy a jejích signatářů, kteří bez ohledu na represe komunistickému režimu až do jeho pádu systematicky připomínali nesvobodné podmínky, v jakých žijí jeho občané.
Seriál věnovaný Chartě 77 byl určený zejména dospělým čtenářům LN, dnes začínající cyklus míří na jejich děti a vnoučata. A to zejména na ty, které 12. dubna čekají jednotné přijímačky na střední školy, připravené společností Cermat.
Ve třiceti dílech si žáci 5. a 9. tříd budou moci připomenout a procvičit základní látku z češtiny a matematiky, připravit se na chytáky rodného jazyka i početní záludnosti. Při přípravě cvičení i velkých závěrečných testů jsme zohlednili způsob používaný v testech Cermatu, aby se děti s touto formou naučily pracovat a aby je u přijímaček nezaskočila.
Seriál, jehož první díl najdete na protější straně, bude vycházet každý den. V pondělí a ve středu přineseme výklad a cvičení z českého jazyka, v pátek pak týdenní opakovací test. V úterý a ve čtvrtek se budeme věnovat matematice, jejíž souhrnný týdenní test vyjde vždy v sobotu.
Na závěr, od 13. do 16. března, jsme připravili velké opakovací testy, které se opět přiblíží formě, jakou používá Cermat.
A protože procvičování není nikdy dost, chystáme od 17. března navazující dvacetidílný cyklus testů. Držíme palce!
Matematické úlohy, které se ve školách probírají, mají jinou strukturu. Ty od Cermatu vedle nich působí trochu jako z jiného světa. Loni se mi podařilo vymyslet skoro stejné úlohy, jaké se pak u přijímaček objevily. Byla to náhoda, přesto doufám, že se to povede i letos.
Lukáš Rous editor seriálů LN
čte si pozorně znění otázky na konci úlohy. Ta třeba zní: „Kolik kuliček měli Petr a Pavel dohromady?“Dítě pak třeba odpoví, kolik kuliček měl Petr, přestože předtím obě čísla správně sečetlo. V matematice obecně doporučuji nepočítat z hlavy, ale raději si vše psát a také si případně udělat zkoušku. Velká škoda je také napsat výsledek omylem do jiné kolonky záznamového archu, to je asi nejzbytečnější chyba. Největší problém s chybami z nepozornosti mají menší děti hlásící se na osmiletá gymnázia. Proto radím: vše si zkontrolovat třeba i několikrát, pokud je na to čas. A neodevzdávat test zbytečně dřív, za to ještě nikdo nikdy žádný bod navíc nedostal.
LN Ještě nějaká rada na závěr?
Nemá smysl dělat z přijímaček kovbojku. Příprava byměla být taková, aby se dítě necítilo přetížené. Zkouškami nic nekončí a dveře k životnímu úspěchu se nezavírají. Neúspěch u přijímaček neznamená, že bude člověk celoživotně nešťastný. Naopak alternativní, původně neplánovaná nebo nechtěná cesta se nakonec může ukázat jako ideální. Nikdy dopředu nevíme, co je pro naši budoucnost dobré.
Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
V roce 1990 založil v Praze na Gymnáziu Na Zatlance projekt Zkoušky nanečisto.
Od té doby připravuje k přijímacím zkouškám žáky pátých, sedmých a devátých tříd.