Česko nezvládá nápor Ukrajinců

Na pracovní víza se čeká až půl roku. Vláda proto vyslala na konzulát ve Lvově a na ministerstvo vnitra mimořádné posily

PRAHA/KYJEV Vládní program „Režim Ukrajina“, který byl spuštěn loni v srpnu, měl být nástrojem, jak k nám rychle dostat ukrajinské zájemce o práci ve vybraných technických oborech.

Žadatelům umožňuje obejít problematickou elektronickou frontu v objednávkovém systému Visapoint a doklady si vyřizovat přímo u okénka na zastupitelském úřadu. Českým firmám pak stačí registrační karta u ministerstva průmyslu (MPO), do níž mohou operativně vpisovat volné pozice, které se nedaří obsadit Čechy nebo občany z EU.

Půl roku od spuštění programu se ale ukazuje, že administrativní kolečko, v jehož rámci si doklady vyměňují úřady práce, MPO a resorty vnitra a zahraničí, pro Ukrajince žádné zrychlení nepřineslo. Naopak – zatímco na klasickou zaměstnaneckou kartu, která od roku 2014 slučuje vízum a pracovní povolení v jednom dokladu, mají úřady podle zákona dva měsíce na vyřízení, čekací doby na vycestování ve zvláštním režimu pro Ukrajince jsou mnohem delší.

Ukrajinci totiž vzali nabídku flexibilnějších víz útokem. Zatímco po spuštění systému se žádosti vyřizovaly do týdne, dnes se na „zrychlené“vízum a povolení pro práci v ČR čeká podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí 99 dnů. České firmy mají ještě tristnější zkušenost. Třeba Hospodářská komora (HK) udává až půl roku.

Dvě překážky

„Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za půl roku. Do té doby můžou přijít o zakázky, zákazníky a brzy budou řešit opačný problém, než je nábor zaměstnanců,“varuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Ke kritice se přidal i prezident HK Vladimír Dlouhý. „Nepružnost českých orgánů například v porovnání s Polskem je až zahanbující. A děje se tak na úkor českých občanů a prosperity naší

Firmy, které nabízejí volné pozice, se registrují při ministerstvu průmyslu. Z jejich nabídky si pak místo vyberou Ukrajinci a v rámci speciálního režimu si zažádají o vystavení zaměstnanecké karty. Odpadá tak nutnost elektronické registrace přes systém Visapoint a individuální hledání pracovního místa z databáze ministerstva práce.

V rámci programu je možné hlásit se na vybrané technické pozice. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících,

země. Dlouhodobě nás Ukrajinci samozřejmě nezachrání, ale krátkodobě mohou pomoci,“prohlásil.

Konzuláty pracují na plné obrátky, i tak se jim na stole vrší stovky nevyřízených žádostí. Zájem Ukrajinců totiž výrazně převyšuje měsíční kvóty, které vláda skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. Firmy hledají i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře.

Měsíční kapacity pro zrychlený režim byly navýšeny již třikrát. Loni v srpnu program startoval s kvótou 170 žádostí za měsíc. V říjnu 2016 se limit navýšil na 320. Od počátku února byl zvýšen na 400 žadatelů za měsíc. Po vyslání posil by vládní program mohl zvládnout až 800 žádostí měsíčně.

loni přijala. Do konce minulého týdne bylo možné zpracovat jen 320 žádostí měsíčně, vše nad tento limit bylo nutné převádět do dalšího měsíce. Absolutní rekord zaznamenal generální konzulát ve Lvově, kde loni v říjnu měsíční limit vyčerpali za pouhé tři pracovní dny.

Situace by se nicméně měla brzy zlepšit. Kabinet tento týden resortům zahraničí a vnitra odsouhlasil mimořádné posily. Do přetíženého Lvova zamíří čtyři konzulární pracovníci, dalších jedenáct nových systematizovaných míst vznikne také na odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které vydává doklady potřebné pro práci v Česku.

Vyslání posil přitom nebylo nijak rychlé. Koaliční rada se na nových místech, která mají usnadnit nabírání a vyřizování žádostí z Ukrajiny, dohodla již loni v říjnu. Na programu vlády se pak návrh posil objevil 5. prosince loňského roku.

Za zdržení mohou dvě překážky. Systematizovaná místa musí podle zákona o státní službě schvalovat vláda, a ministerstva tak vyčkávala, až se sejde celý balík požadavků na rok 2017. Odstranit složité schvalování by měl nový zákon o zahraniční službě, o němž by sněmovna měla hlasovat za dva týdny. Podle normy by už napříště posily mohl vysílat bez posvěcení vládou přímo Černínský palác.

Odbory jsou proti

Druhou komplikací je fakt, že nabírání pracovníků z Ukrajiny je politicky choulostivé.

Proti jsou zejména odbory, které argumentují tím, že Ukrajincům stačí nižší platy, a české zaměstnavatele tak nic nemotivuje k tomu, aby platové nabídky v neobsazených pozicích zvyšovali. Právě kvůli odporu odborářů se hlasování o vyslání posil na vládě vyhnula ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Pochyby připustil i její stranický kolega, ministr průmyslu Jan Mládek, který materiál o zrychlení pracovních víz pro Ukrajince na vládě předkládal. „Že to bude znamenat určitý tlak na cenu pracovní síly minimálně v symbolické rovině, na tom něco je. Na druhé straně to množství je relativně malé,“prohlásil.