Gauck dodával Němcům sebedůvěru
Joachim Gauck
V nedělních volbách by se novým německým prezidentem měl stát bývalý šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Vystřídá Joachima Gaucka, jehož si budou Němci pamatovat hlavně jako lídra bojujícího za demokracii, jehož upřímnost mu často připravovala horké chvíle.
BERLÍN/PRAHA Prezident, který se Němcům snažil dodat sebedůvěru a posílit jejich víru ve vlastní schopnosti. Prezident, který si přál, aby jeho země převzala více odpovědnosti za dění ve světě. A především prezident, který uměl věci pojmenovat těmi pravými slovy, a nezřídka se tak dostával do konfliktu s politiky doma i v zahraničí.
Tak se zapíše do učebnic dějepisu Joachim Gauck, jehož mandát za několik týdnů končí. A přesto, že si kancléřka Angela Merkelová velmi přála, aby v úřadu setrval, rozhodl se 77letý politik odejít do důchodu.
Když se před pěti lety ujímal funkce, neměl úplně jednoduchou startovací pozici: kvůli jeho dvěma předchůdcům, Horstu Köhlerovi a do podivných kontaktů s podnikateli zapletenému Christianu Wulffovi, kteří své mandáty ukončili předčasně, se dramaticky propadla prestiž prezidentského úřadu. A právě od Gaucka – bývalého evangelického faráře, východoněmeckého disidenta a muže, který vybudoval a deset let vedl Úřad pro dokumentaci činnosti Stasi (komunistická tajná policie – pozn. red.) – se očekávalo, že nejvyššímu postu v zemi navrátí jeho někdejší lesk a společenskou váhu.
A to se mu podařilo, shodují se politologové. Za pravdu jim dávají i průzkumy veřejného mínění, podle nichž je 84 procent Němců přesvědčeno, že Gauck byl dobrým prezidentem.
Kritizoval Erdogana i Putina
Hlavním tématem, které definovalo styl a politiku odcházející hlavy německého státu, je otázka svobody a obrany demokracie. To, že bude své spoluobčany napomínat, aby bránili demokratické principy, se od někdejšího kazatele tak trochu očekávalo. Gauck však šel ještě dál a nedostatek demokracie kritizoval i za hranicemi Německa – například při své návštěvě Turecka v roce 2014. Rozzlobená reakce tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana tehdy na sebe nenechala dlouho čekat: „On si snad pořád myslí, že je pastorem,“prohlásil Erdogan.
Směrem k Turecku potom německý prezident ještě přitvrdil v roce 2015. V projevu ke stému výročí masakrů, jichž se osmanská říše dopustila na Arménech, jasně mluvil o „genocidě“. Odklonil se tak od dosavadní linie německé vlády, která se tomuto ozna- čení tradičně vyhýbala. Velkou starost si Gauck dělal i v souvislosti s vývojem v Rusku. Důrazně varoval před agresí ze strany Kremlu a odmítl pozvánku na zimní olympijské hry do Soči. Zároveň se ale jeho srdeční záležitostí stalo téma usmíření s někdejšími válečnými protivníky Německa. Jako nejspíš poslední představitel německé válečné generace v prezidentském úřadu navštívil symbolická místa agrese své země: české Lidice, Oradour ve Francii nebo Sant’Anna di Stazzema v Itálii. Slzy dojetí a silné emoce. I to jsou obrázky Gauckova prezidentství.
Odcházející hlava německého státu se přitom neobracela jen k minulosti, ale dívala se také do budoucnosti. Při svém projevu na mnichovské bezpečnostní konfe- renci v roce 2014 Gauck svou zemi vyzval k aktivnější zahraniční politice, jejíž součástí by měly být i vojenské operace. Německo podle něj musí převzít zodpovědnost za obranu lidských práv a při řešení konfliktů. Těmito slovy si prezident vysloužil uznání i obvinění z toho, že chce německé vojáky zatáhnout do války. Mnohé naopak překvapil svým střízlivým
bývalý evangelický farář a východoněmecký disident, jenž vybudoval a deset let vedl Úřad pro dokumentaci činnosti Stasi.
Německým prezidentem byl pět let, tedy jedno funkční období, o druhé už se ucházet nechtěl. V lednu oslavil 77. narozeniny.
Dne 17. března by měl Gaucka vystřídat jeho nástupce, pravděpodobně bývalý ministr zahraničí, 61letý Frank-Walter Steinemeier, na jehož nominaci se shodly CDU, CSU i SPD.
Německo čelí nebezpečí
Během posledních několika let prošlo Německo zásadní proměnou a to si uvědomuje i odcházející prezident. Zatímco při své inauguraci byl plný optimismu, který se snažil vlít do žil i svým spoluobčanům, je teď o poznání skeptičtější: „Po téměř pěti letech si mnohem silněji uvědomuji, že demokratické a stabilní Německo čelí nebezpečí,“prohlásil před několika dny ve svém posledním velkém projevu coby hlava státu.
Ba co víc, ohrožen je podle Gaucka celý Západ a jeho projekt liberální demokracie. „A kdo se v takové chvíli není schopen jasně rozhodovat, bojí se riskovat nebo zůstává stát na půli cesty, ten za to možná časem draze zaplatí,“dodal odstupující prezident. Někteří komentátoři za tímto výrokem vidí skrytý útok na kancléřku Angelu Merkelovou, která bývá často kritizována za své příliš váhavé jednání.
Přes všechnu skepsi se ale Gauck loučí optimisticky: „Nenecháme si vzít důvěru v sebe samotné ani v naši demokracii,“ujistil své spoluobčany ve svém rozlučkovém projevu v berlínském zámku Bellevue.