Kterak Hitlera zastaviti

Rozmáhá se nám tu takový zvláštní jev. Za nešvar jej rozhodně nemůžeme označit, protože se jej dopouštějí převážně lidé milí, moudří, vzdělaní a prostě švarní. Tvrdit, že prožíváme druhý únor ’48 či normalizaci, je už trochu obehrané, a tak je třeba vzít starou tezi o fašismu a protofašismu, které už třetím rokem dobývají Evropu – a zabušit do bubnů ještě o trochu víc. Takže se objevil argument ultimátní: Hitler. Hitler sem, Hitler tam, Hitler, kam se podívám.

A to nejen v tomto listu. Podobnosti Donalda Trumpa s Adolfem Hitlerem najdete nejen v Lidových novinách, ale v sofistikovanější verzi i v Los Angeles Review of Books. Jenže pro jiné je Hitlerem dneška Vladimir Putin (zejména po anexi Krymu). Navíc fašismus prý vystrkuje růžky v Maďarsku, Polsku, Rakousku a samozřejmě „již brzy“zavládne i u nás. Chlívek se určitě nebude smáti kolegům, kteří jsou vždy připraveni na minulou válku a svou normalizační nečinnost statečně dohánějí honěním komunistů a jiné škodné dnes. Naopak, pokusí se je vzít vážně.

Časy Adolfa Hitlera nám přinesly mimo jiné poučení: někoho takového je třeba zastavit včas, dokud to ještě jde. Tehdy prý nejpozději při remilitarizaci Porýní. Ale kam by měli stateční bojovníci zaútočit dnes? Na Moskvu, nebo na Washington? A měl by preventivní úder proti Budapešti přijít ještě před preventivním úderem proti Varšavě, nebo naopak? A teď si vezměte, že pro mnohé Rusy jsou fašisté Ukrajinci a... Češi. Kam udeřit dřív?

Máme tendenci připisovat rozmach „postfaktické debaty“populistům, ale Chlívek se obává, že k ní přinejmenším stejně silně pomáhají liberální média. Pokud na základě dvou tří stejných či podobných znaků hledáme paralely mezi Donaldem Trumpem a Adolfem Hitlerem (nebo mezi rokem 1947 a 2017), děláme úplně to stejné co lidé jako Miloš Zeman nebo Donald Trump. Ze skutečnosti si vybereme jen zlomek, jenž se nám hodí do předem připraveného názoru, zbytek povýšeně přehlédneme.

Přesněji: ignorujeme-li dvacet až třicet znaků odlišných, rezignujeme na samotnou podstatu myšlení.

Pokud na základě tří stejných či podobných znaků hledáme paralely mezi Donaldem Trumpem a Adolfem Hitlerem (či mezi rokem 1947 a 2017), děláme úplně to samé co lidé jako Miloš Zeman nebo Donald Trump

Varování před argumentem „ad hitlerum“zformuloval před čtvrtstoletím právník Mike Godwin, když studoval přenos informací v kultuře (memů). Tehdy ukázal, jak často se soupeři v diskusi snaží diskreditovat oponenta přirovnáním jeho názorů k nacistickým, a zformuloval pravidlo: „Fakt, že diskuse začíná být únavná, poznáte podle toho, že účastníci vytáhnou Hitlera a nacisty.“

Godwinův zákon za ta léta vešel relativně ve známost i mimo prostředí Usenetu, pro nějž byl původně zformulován. A tak kdo dnes v internetových diskusích vytahuje Hitlera, je většině ostatních okamžitě pro smích. Možná nastal čas, aby se i papír od elektronů přiučil.