Srdečné pozdravy z Ruska
Nejstarší z žijících šachových mistrů světa Boris Spasskij oslavil 30. ledna 80 let. Jeho život byl dobrodružný
ho i k sobě domů a dával mu najíst. Stal se mu náhradním otcem. V roce 1947 ho poslal do pionýrského tábora Artěk na Krymu. „Největší dojem tam na mne neudělaly hory ani pálivé slunce, ale dostatek bílého chleba v jídelně,“napsal Spasskij.
Zak svým svěřencům nabízel širší vzdělání než jen šachovou hru. Učil je plavat a bruslit, bral je do opery. Společně s Gregorijem Levenfišem zajistili pro Spasského stipendium. Tehdy hrával klidné poziční šachy, sčítal drobné výhody. Taktika ho nudila. „Šachová partie pro mě byla řekou. Řekou, která teče shora dolů a stává se stále větší, časem mohutní a plyne jedním správným směrem za svým cílem,“vysvětloval velmistr Spasskij.
Jiní, například Leonard Burden, interpretovali jeho poziční styl hry v dětství jako odraz jeho tehdejší těžké životní situace, kdy i jídlo, boty a teplé oblečení byly luxus. Tehdy nemohl riskovat, všechno bylo vážné a závažné – a takové byly podle Burdena i tehdejší Spasského šachy.
Manželství různobarevných střelců
V roce 1953 se 16letý Boris dostal na první silně obsazený mezinárodní turnaj do Bukurešti, kde se utkal mimo jiné se Smyslovem a Petrosjanem či se starým českým mistrem Karlem Opočenským. Když mu po prohrané partii s posledním jmenovaným vytryskly slzy, vzal ho Opočenský kolem ramen a řekl mu: „Chlapče, nebreč, muž se rodí v boji.“
V roce 1955 vyhrál juniorské mistrovství světa a začal studovat žurnalistiku na Leningradské univerzitě. Po pěti letech promoval a také se oženil, ale manželství se po roce rozpadlo. Když byl Spasskij před osmi lety čestným hostem šachového zápasu Sněženky a Machři, vzpomí- nal na neradostné soužití s Naděždou Latyncevovou s úsměvem: „Byli jsme jako dva různobarevní střelci, kteří se na šachovnici nemohou nikdy potkat. Nabídl jsem tedy manželce remízu, rozvod. Ona s tím ale nesouhlasila a začala válka.“
Budoucího mistra světa zachránil ředitel leningradských železnic Michail Čerkes, který sehnal Latyncevové jednopokojový byt – poté s rozvodem souhlasila. Tím byl v létě 1961 znovu nastolen mír a Boris se mohl v klidu věnovat šachům. A hned v listopadu 1961 vyhrál mistrovství SSSR, což byl tehdy nejsilněji obsazený turnaj na světě.
Souboje s tygrem
K prvnímu zápasu o titul mistra světa se probojoval v roce 1966. Po dvanácti partiích prohrával s obhájcem titulu Tigranem Petrosjanem pět ku sedmi, ale pak se mu podařilo vyrovnat. Po 19 partiích byl stav 9,5 ku 9,5. „Byl jsem v tu chvíli plný entuziasmu, že zápas vyhraju. Neuvědomil jsem si, že zraněný tygr Tigran je připraven buď zabít, nebo sám zemřít,“popisuje velmistr Spasskij klíčový moment zápasu.
Byl volný den a vyzyvatel ho strávil společně s exmistrem světa Vasilijem Smyslovem na člunu. Večer byl spálený od prudkého jarního slunce a jeho trenér Bondarevskij mu radil, aby si vzal den volna. Spasskij však trval na tom, že bude hrát. Nastoupil a 20. partii prohrál takřka bez odporu. A tím i celý zápas.
Druhý titulový zápas již přesvědčivě vyhrál a v roce 1969 se stal desátým mistrem světa šachové historie. Tři roky byl králem a svět mu ležel u nohou. Pak přišel rok 1972 a slavný zápas s Bobbym Fischerem v Reykjavíku. V první partii Fischer nastavil v koncovce figuru (zřejmě úmysl- ně) a do druhé nenastoupil. Spasskij vedl dva nula, ale pak začal jeho soupeř hrát a on neměl šanci. Fischer byl soupeřem nad jeho síly.
Nicméně v příštích dvou letech dosáhl ještě dvou velkých vítězství. V roce 1973 opět vyhrál mistrovství SSSR a o rok později se rozvedl se svou druhou ženou a na večírku u francouzského diplomata potkal třetí. V roce 1975 si Marinnu Šerbačevskou, jež pracovala na obchodním oddělení francouzského velvyslanectví v Moskvě, vzal a v roce 1976 mu úřady povolily odjet ze země. Přestěhoval se do Francie, stále více se zajímal o příjemnější stránky života a šachovou elitu pomalu opouštěl. V 80. letech ještě sice hrával v nejsilnějších turnajích a účastnil se kandidátských cyklů k mistrovství světa, ale k tuhým bojům již zjevně neměl motivaci.
Česko-americký velmistr Lubomír Kaválek vzpomíná, jak se na turnaji v Tilburgu v roce 1980 dohodli předem na remíze a šli hrát tenis. Tehdy rozehráli sicilskou, ale již v 16. tahu si potřásli rukama na znamení remízy. Zatímco ostatní velmistři ještě hráli, oni již s tenisovými raketami mířili na kurt. „Jenže nás cestou potkal turnajový ředitel. Když viděl, že máme v rukou tenisové rakety, řekl nám, že Wimbledon se hraje na druhé straně kanálu La Manche, a víckrát mě na tento turnaj nepozvali,“vypráví velmistr Kaválek.
šachové historie Borise Spasského je úchvatná. V roce 1955 vyhrál juniorské mistrovství světa a v listopadu 1961 mistrovství SSSR. V roce 1969 se stal poprvé mistrem světa a tři roky jím zůstal. Pak přišel rok 1972 a slavný zápas s Bobbym Fischerem v Reykjavíku, který však byl nad jeho síly.
Gentleman, jenž ničil ženy
Od 90. let Spasskij hrával prakticky jen na exhibičních akcích, jako byly zápasy veteránů proti ženám. Například v lednu 2006 odehrál v Karlových Varech dvě rapid partie proti tehdejší české ženské jedničce Janě Jackové a nedal jí nejmenší šanci, respektive nejprve gentlemansky nabízel remízu. „Jestli Jana chce, můžeme to dát po 15 tazích za remízu. Ať si řekne,“nabízel velmistr Spasskij v předvečer zápasu. Jana však chtěla hrát a on ji přehrál.
Velmistryně Jacková vypadala jako začátečník. Na první partii spotřeboval exmistr světa jen pět minut a česká šachistka se vzdala v prohrané koncovce, když jí zbývalo jen pár vteřin. Ve druhé partii hrál Spasskij bílými královský gambit a Jana stála na prohru již po sedmi tazích a po třinácti vzdala. „Vím, že považují královský gambit za nekorektní zahájení, ale já jsem ho použil ve 41 vážných partiích a v žádné jsem neprohrál,“řekl Spasskij po partii s Jackovou.
Královským gambitem opisujeme kruh v portrétu slavného šachisty. Návratem je poznamenán i život Borise Spasského – v roce 2010 ho postihla těžká mozková příhoda, ochrnul na levou polovinu těla, rozešel se i se svou třetí ženou a v roce 2012 za dramatických okolností prchl z Paříže do Ruska.
Podívejte se na jeho slavnou filmovou partii proti Davidu Bronštejnovi.