Babišova volná jízda s prezidentem děsí

Stát občanů se nedá řídit jako firma. Atmosféra ve společnosti je cosi víc než pouhé žití od voleb k volbám, kde se občanům předhazuje kost statistických dat o výkonu ekonomiky, růstu pro růst a obecném blahu. Jde o jakýsi základní pocit smysluplnosti žití v demokratickém systému, pěstování víry v jeho možnosti a péči o něj. Vypadá to na pohled neuchopitelně, ale občan si lehce může odvodit odklon od vůle po svobodě.

Nebudu teď psát o těch zlosynech, kteří chtějí našim dětem a vnukům zničit zbytky divoké přírody v národních parcích. Příroda jim to vrátí sama. Budu psát o ochraně svobodných médií. Výroky ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (donedávna vlastníka tohoto listu, teď je v péči jeho svěřenského fondu) na adresu redaktorů pořadu veřejnoprávní televize o zkorumpované pakáži a následné stížnosti na Radu ČT s požadavkem na jejich vyhození z práce, byť později zmírněným, degenerují demokratický provoz. Majitel firmy, pane vicepremiére, jistě nesnese odpor, takže nejste zvyklý, aby vám někdo říkal, že něčemu nerozumíte. Ale demokracie není žvanírna, je to trvalý dialog a veřejnoprávní média nejsou lokaji politiků. Když dostanete pokutu za špatné parkování, budete psát ministru vnitra, ať vyhodí policistu?

To, že se takto cíleně chová politická spodina kolem prezidentovy strany, odsouzená k volebnímu propadu, je hnusné, ale není to tak nebezpečné. To, že se takto projevují trvale komunisté, tradičně parazitující na demokracii, víme. Z úst člověka, který by rád byl premiérem této země, je taková eskalace nezakrývaných pokusů o zničení jednoho z nezpochybnitelných práv občanů na svobodný přístup ke kontrole práce jimi volených zástupců prostřednictvím médií veřejné služby neudržitelná.

Ta společná volná jízda s pomstychtivým prezidentem by nás měla děsit. Stejně jako slepota těch politických elit a části novinářské obce, která neumí dohlédnout důsledky svého odporu proti odpolitizování rad veřejnoprávních médií.