Kontokorent i kreditka jsou drahé

Finanční rezerva pro úhradu běžných výdajů nebo pohotová rezerva pro mimořádná finanční vydání. To je hlavní a společná charakteristika dvou úvěrových produktů – kontokorentů a kreditních karet. Další je vysoká úroková sazba.

Vysoké úroky předurčují kontokorenty a kreditní karty pouze pro krátkodobé překlenutí nedostatku hotovosti na vašem účtu. Zatímco u hypoték i klasických spotřebitelských úvěrů v posledních dvou letech úroky razantně klesaly, u kontokorentů a kreditních karet se moc nezměnily.

Kontokorentní úvěry nyní banky nabízejí obvykle se sazbou mezi 18 a 20 procenty ročně. U kreditních karet najdete v nabídkách bank sazby již od 12 procent ročně, většinou se však pohybují nad 18 procenty, dosáhnout ale mohou i 27 procent ročně. Určeny jsou tedy hlavně pro financování krátkodobých finančních potřeb.

Jinými slovy, počítá se s tím, že u kreditní karty vrátíte peníze v bezúročném období a budete tak mít půjčku v podstatě zdarma. U kontokorentu je zase hlavním účelem finanční rezerva pro nenadálé případy a i zde se počítá s tím, že vypůjčené prostředky vrátíte v řádu dnů. „Z tohoto důvodu i z důvodu vysokých admi- nistrativních nákladů na zpracování úvěrů jsou úrokové sazby u kreditních karet i kontokorentů nastavené na vyšší úrovni ve srovnání s klasickou půjčkou,“vysvětluje Petr Plocek z UniCredit Bank.

Rozhodně tedy nejsou ideální variantou pro řešení dlouhodobých nebo impulzivních finančních potřeb. „Ty není vhodné financovat jakoukoliv půjčkou. A kontokorent společně s kreditní kartou jsou ty nejméně vhodné nástroje pro tyto účely,“varuje Plocek.

Přes to všechno jde hojně využívané produkty. Kreditní kartu podle odhadů využívá zhruba třetina Čechů. Pokud se ale nedokážete chovat „ukázněně“, raději si ji nepořizujte. Vzhledem k velmi vysokým úrokovým sazbám byste totiž mohli doslova zplakat nad výdělkem. „Jako finanční poradce mohu kreditní kartu doporučit pouze dobře finančně situovaným a velmi zodpovědným lidem, kteří nebudou mít problém s každoměsíčním vyrovnáním kreditní karty na nulu v bezúročném období,“zdůrazňuje Jan Valášek z poradenské společnosti Partners.

A stejně oblíbený je i kontokorent. Například u UniCredit Bank ho aktivně využívá 80 procent klientů. Počty podle bank spíše stagnují. Ale například v mBank zaznamenali v lednu 2017 meziroční nárůst sjednaných povolených přečerpání o 42 procent.

Jak kontokorent funguje

Kontokorent je služba sjednaná k běžnému účtu, která vám dovoluje jeho přečerpání do minusu. „Znamená to, že kdykoliv potřebujete, můžete si vypůjčit až do plné výše bankou schváleného limitu kontokorentu,“popisuje Monika Halířová z poradenské společnosti Britanika. Rozvrh splátek přitom není nijak pevně stanovený, splácí se každou platbou, která vám na účet přijde. Dnes už dokonce u velké části bank nemusíte ani jednou za rok vyrovnat účet na nulu.

Půjčit se touto formou lze poměrně dost peněz. Banky avizují, že poskytují kontokorenty od pár tisíc až po zhruba 250 tisíc korun, někdy i více. V praxi se ale úvěrový limit většinou pohybuje maximálně v řádu desetitisíců. Každá finanční instituce vám totiž půjčí jen podle bonity, tedy úvěruschopnosti.

Průměrná výše limitu kontokorentu je tak například u klientů České spořitelny kolem 20 tisíc korun a u lidí s průměrným příjmem se pohybuje okolo 12 tisíc korun. „Klientům doporučujeme, aby si sjednávali výši kontokorentu maximálně do výše svého čistého příjmu tak, aby se každou výplatou dostali na účtu do plusu, což je nejvýhodnější způsob využívání tohoto produktu,“říká Martina Slavíková z České spořitelny. Optimální výše limitu by pak podle ní měla

Počet platebních karet v ČR

odpovídat součtu všech pravidelných platem, které z účtu odcházejí – tedy plateb za energie, vodu, splátky úvěrů, hypotéky apod.

Již toto napovídá, že nejčastějším účelem, proč si lidé kontokorent zřizují, je jistota trvalých příkazů. Nemusíte pak striktně hlídat zůstatek na účtu, ale víte, že i když není v daný okamžik dostatečný, platby vám vždy odejdou.

Kolik to stojí

Zřízení a vedení kontokorentu je dnes obvykle zdarma, někde za mírný poplatek. Zdarma bývá také změna úvěrového limitu. Je zde ale řada dalších poplatků.

„Ty jsou u jednotlivých bank různé, vždy si proto pečlivě prostudujte kompletní obchodní podmínky, včetně úplného sazebníku (nejen výňatku),“radí Halířová. Dodává, že vypočítávány jsou poplatky buď denně, měsíčně, čtvrtletně, nebo i ročně. A právě tím, že banky mají různá účtovací období a strategii, je daná ona různorodost.

Zajímejte se proto například o to, jaká vám bude v případě opomenuté platby účtována sazba úroků z prodlení, jaká může být smluvní pokuta. Podívejte se také, kolik vám banka bude účtovat například za upomínku, výzvu k uhrazení dlužné částky či výzvu ke splnění smluvních podmínek. V těchto případech se totiž poplatky pohybují už v řádu stokorun.

„Dále máme právo omezit, zastavit či neumožnit čerpání peněžních prostředků nebo prohlásit všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné,“upozorňuje Pavla Hávová z ČSOB.

Pokud byste se tedy dostali do tíživé finanční situace a neměli jste peníze na úhradu svých dluhů, nestrkejte hlavu do písku, ale zajděte se do banky domluvit na dalším postupu. Pokud lidé komunikují aktivně, banky se jim snaží vyjít vstříc a najít oboustranně akceptovatelné řešení.

„Čím dříve se na nás klient obrátí, tím širší možnosti řešení pro něj máme. Například konsolidaci úvěrů či závazkový úvěr,“dodává Slavíková na závěr.

Autorka je spolupracovnice redakce