Čemu se Zeman u Trumpa nevyhne?

Podle informací LN si zřejmě koncem dubna oba prezidenti promluví o zbrojních rozpočtech i některých zakázkách

PRAHA Kolik utratíte do konce mého mandátu na obranu? Jaké zbraně od nás koupíte? Kdy nám vydáte zadržovaného ruského hackera? Čím přispějete v boji proti Islámskému státu? Bez nadsázky by sada takových dotazů mohla zaznít během setkání českého prezidenta Miloše Zemana v Bílém domě. Na pracovní návštěvu v dubnu ho tam pozval americký prezident Donald Trump.

Oficiální rámec rozhovoru by podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka měl vypadat takto: „Základní témata jsou tři: boj s islámským terorismem, migrace a posílení česko-amerického spojenectví.“

V současnosti se však ladí zejména přesné datum schůzky. Česká strana vznesla požadavek, aby se státníci setkali mezi 21. až 30. dubnem. Právě v tomto rozmezí by totiž měl prezident Zeman převzít medaili Warrior for Truth (Bojovník za pravdu), kterou uděluje americká židovská nadace Gershon Jacobson Foundation. Češi hrají o to, jak v rámci cesty za oceán obě akce sladit.

Domluvy jsou o to složitější, že v USA nemáme velvyslance. Ambasádu řídí nižší diplomatický úředník. Zemanův muž přes zahraniční politiku Hynek Kmoníček sice už jednou nohou na cestě do Washingtonu je, chybí mu však formální dokument v podobě souhlasu americké strany. Ten se v byrokratickém kolečku zasekl.

„Je ve skupině pěti velvyslanců, kteří čekají na podpis Trumpovy administrativy. Celé se to protáhlo kvůli rezignaci prezidentova poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna,“prozradil LN důvěryhodný zdroj z diplomacie.

Energetika táhne

Hlava českého státu se do sídla amerických prezidentů dostane po dlouhých patnácti letech. Byl to první polistopadový prezident Václav Havel, kterého vítal v Oválné pracovně George Bush starší. Pak strategický význam Česka postupně uvadal. A to zejména po krachu vyjednávání o umístění amerického radaru v Brdech a zrušení soutěže na do- stavbu jaderné elektrárny Temelín, o níž se ucházeli američtí investoři. Chyběla sexy témata. Teď atraktivita Česka v oblasti energetiky vzrostla. Minulý týden šéf ČEZ Daniel Beneš uvedl, že už za rok by mohl proběhnout tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Cena za blok se odhaduje na 120 miliard korun. Jedním ze zájemců je americko-japonská společnost Westinghouse. Leccos naznačuje víkendový program šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře. „Nejprve budu v sobotu dopoledne s prezidentem v Lánech a odpoledne přejíždím na Hrad k diskusi se šesti republikánskými kongresmany, kteří se vesměs zabývají oblastí energetiky,“uvedl v pátek Kmoníček. Ačkoli jde v energetice především o byznys, součástí prezidentské delegace do USA by podle informací LN neměli být podnika-

ANALÝZA

telé. O jejím přesném složení zatím jasno není. Čeká se na propozice od Američanů, jestli navrhnou pouze setkání hlav států, anebo i dalších zástupců. Druhá varianta otevírá šanci, aby se do Washingtonu podíval i některý člen vlády. „Nevylučuji to, je ale předčasné hovořit o jménech,“napsal k tomu LN Ovčáček.

Koncem března do USA zamíří delegace vysoce postavených diplomatů z Černínského paláce. Ta by měla přivést přesnější informace o návrzích Bílého domu.

Čeští diplomaté a lidé z bezpečnostní branže upozorňují, že klíčovou součástí Trumpovy politiky bude tlak na zvyšování obranných rozpočtů členů NATO. Hovořil o tom viceprezi- dent Mike Pence na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově. A jistě se na toto téma stočí řeč během schůzky Trump- Zeman. A to i proto, že 25. května poletí Trump na minisummit Severoatlantické aliance v Bruselu.

Americký prezident se zřejmě nespokojí s deklaracemi, že Česko na obranu místo loňského 1% HDP utratí v roce 2020 1,4 % HDP (místo 47,7 až 71,5 miliardy korun). „Bude chtít hmatatelné navýšení během svého mandátu. Abychom se do té doby dostali na dvě procenta HDP,“odhadl pro LN důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.

Zeman bude po sněmovních volbách jmenovat příštího premiéra, což se může promítnout i do diskuse obou prezidentů. „Co tedy bude prezident doporučovat v rámci sestavování příští vlády a jejího rozpočtu, aby tam byl jasný tlak na to, že si za svou obranu zaplatíme? I tak se může Trump zeptat,“dodal vysoce postavený úředník.

Made in USA

Neméně důležité bude také to, kam peníze na obranu potečou. Vsoučasnosti česká armáda chystá několik modernizačních projektů za desítky miliard korun. V hledáčku jsou američtí dodavatelé.

Letos by mělo padnout například rozhodnutí ohledně nákupu tuctu víceúčelových vrtulníků, které mají nahradit dosluhující sovětské Mi-24. K zakázce má blízko i americký výrobce Bell, jehož vrtulníky používá česká policie.

Jinou strategickou zakázkou za zhruba patnáct miliard korun, jež by mohla být uzavřena na vládní úrovni, je také systém protivzdušné obrany. I o ni by Američané stáli. Náhradu protiletadlového raketového systém KUB, jehož životnost vyprší v roce 2020, by chtěli zajistit zbrojní giganti Raytheon a Lockheed Martin.

V případě úspěšných jednání by šlo o první masivnější dodávky americké výzbroje pro českou armádu. Jak daleko zakázky jsou, napoví i složení již zmíněné delegace, která se Zemanem do Washingtonu poletí. V česko-amerických rozhovorech nicméně může nadělat pořádnou paseku zdánlivá banalita. A sice vydání Rusa vězněného v pankrácké věznici. Na Jevgenije Nikulina, kterého Američané podezírají z hackerského útoku a krádeže milionů dat, má spadeno FBI. Na její žádost ho loni v říjnu Češi zatkli. Jenže o Nikulinovo vydání požádala také Ruská federace. Britský deník The Guardian nedávno upozornil, že Nikulin byl v Praze zatčen jen tři dny po vypuknutí aféry kolem útoku ruských hackerů na servery americké Demokratické strany, který mohl ovlivnit prezidentské volby v USA. List dovozuje, že by Nikulin mohl znát jeho pachatele. Na význam případu upozornil bez bližších podrobností i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Ta kauza skutečně má svou hloubku a prostě sehrává nějakou roli,“uvedl ministr zahraničí v ČT. O vydání však musejí nejprve rozhodnout české soudy. Poslední slovo má ale ministr spravedlnosti. A existuje ještě jeden nanejvýš citlivý rozměr kauzy Nikulin. Americké úřady mají v čerstvé paměti loňské propuštění Libanonce Alího Fajáda, kterého česká justice osvobodila, ačkoli ho Američané požadovali vydat ke stíhání kvůli prodeji zbraní teroristům. V den, kdy z Čech letoun s Fajádem odletěl, přistál i speciál se skupinou pěti Čechů, kteří se v Libanonu na několik měsíců ztratili. Ministr obrany Martin Stropnický připustil, že šlo o výměnu. „Vzhledem k aktuálnosti tohoto tématu se absolutně nedá vyloučit, že téma Nikulina z jedné či druhé strany na program jednání přijde,“prozradil LN zdroj, který je obeznámen s detaily přípravy setkání obou prezidentů.