Putinovi odpůrci mohou studovat
PRAHA Před dvěma lety na pražském Albertově létala vajíčka. V davu, který dával o listopadovém státním svátku najevo nelibost vůči osobnosti prezidenta Miloše Zemana, byla i řada studentů Univerzity Karlovy. Tehdy ještě netušili, že o dva roky později do svých řad přijmou dva ruské kolegy, pro něž vyjádření názoru proti prezidentovi Vladimiru Putinovi znamenalo několikaletý pobyt ve vězení.
Osudy Andreje Barabanova a Denise Lutskeviche se protnuly v květnu 2012. Mezi mnoha dalšími přišli demonstrovat proti Putinovu znovuzvolení na Bolotné náměstí vMoskvě. Na rozdíl od relativní selanky na Albertově se moskevský protest zvrhl v tvrdý střet s pořádkovými silami, na jehož konci byly desítky zraněných demonstrantů i policistů a několik soudních procesů. V jejich soukolí uvízli i Andrej s Denisem. Nejdřív čekali rok ve vazbě na vynesení rozsudku, který je za mřížemi zanechal na další dva a půl roku. Po propuštění jim pomohla lidskoprávní organizace Rusko sedící, která poskytuje podporu nespravedlivě stíhaným lidem a spolupracuje s Východoevropským klubem. To je seskupení studentů Filozofické fakulty Karlovy univerzity, které se zabývá oblastí východní Evropy, a právě ti pomohli dvěma ruským mladíkům přijet do České republiky za studiem.
Akci spoluorganizoval student Jakub Múčka, předseda Východoevropského klubu. „Dostali jsme tip na několik lidí, kteří měli zájem se z Ruska dostat. Byli to studenti vysokých škol, kteří strávili za účast na demonstraci skoro čtyři roky ve vězení,“popisuje začátky. Jelikož rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima prohlásil, že je připraven pomáhat pronásledovaným studentům, obrátili se na něj s žádostí o pomoc a rektor ji vyslyšel.
Studium zdarma
Součástí univerzity je i Ústav jazykové a odborné přípravy, který nabízí roční studium češtiny cizincům. Až si pořádně osvojí zdejší jazyk, mohou se hlásit na řádné vysokoškolské studium. Dva semestry takové přípravky stojí za normálních okolností více než sto tisíc korun. „Po krátké debatě jsme se rozhodli, že těmto pronásledovaným studentům poskytneme studium zdarma,“řekl LN Zima. A tak Andrej a Denis dostali roční studijní vízum a loni na podzim přijeli do Prahy. Pokud se jim podaří na jaře složit přijímací zkoušky, budou tu moci zůstat ještě několik dalších let a doplnit si vzdělání.
Na poslední roky před příjezdem do Prahy rádi nevzpomínají. „Soudní proces byl jen formální. Říkali jsme, jak to bylo, ale nikdo nás vlastně neposlouchal,“popisuje Denis. Neoficiální statistiky lidskoprávních organizací hovoří o tom, že v Rusku je vězněno sedm set tisíc lidí, ale asi jen třetina z nich na základě spravedlivého procesu. „Když nás pustili, chtěl jsem na vysokou, ale bylo mi jasné, že bych tam měl kvůli pobytu ve vězení velké problémy,“dodává Andrej. Než odcestoval do České republiky, věnoval se tak jen politickému aktivismu.
Ani jeden se kvůli cejchu problémového demonstranta nemohl pořádně vrátit do života – jít studovat, najít si dobrou práci. Proto se rozhodli, že využijí nabídky Východoevropského klubu a alespoň dočasně svoji vlast opustí. „Bylo to těžké, hlavně pro moji matku, která velmi trpěla, už když jsem byl ve vězení. Sama ale věděla, že v Rusku nedostanu žádnou práci a nebudu moci studovat,“popisuje Denis.
Byt, ve kterém oba mladíci na pražském Smíchově společně bydlí, jim pomáhá financovat i organizace Rusko sedící. K tomu si Denis přivydělává jako taxikář. „Je to praktické, protože si můžu se zákazníky popovídat a tím si zlepšuji češtinu,“dodává. Teď mají za sebou pět měsíců jazykové přípravky, česky už se obstojně domluví a chystají se na regulérní studia – hlásit se hodlají na mezinárodní vztahy a ekonomické obory. Andrej s Denisem nemusejí být poslední, komu univerzita s tíživou situací pomůže. „Celá akce se odvíjí od nich dvou. Pokud se jim přijímací zkoušky podaří, otevře to další paletu možností, jak k nám dostat další,“konstatuje Múčka. Pokud se model osvědčí, rektor je ochotný v projektu pokračovat. Vždy se ale bude posuzovat konkrétní lidský osud.
Z dvou tisíc vzali sedmnáct
V minulých letech z dvou set žádostí převážně ukrajinských studentů přijala univerzita sedmnáct z nich. Podmínkou pro přihlášení do programu je většinou žádost o azyl, ale ne bezpodmínečně. Andrej ani Denis o azyl nepožádali a ani nehodlají. Do Ruska se po získání diplomů chtějí vrátit. „Neodradilo nás, že jsme byli zavření. Dál se chceme pokoušet situaci v naší zemi změnit. Vlády se nebojíme,“říká Denis.
Mezitím se snaží na dálku pomáhat dalším pronásledovaným studentům v Rusku a spolupracují s oběma organizacemi, které daly novou šanci jim dvěma.