Odpůrci jdou na Trumpa s „čajem“

tvích, kavárnách či barech spřádají nové plány na demonstrace a pochody a politický kalendář v New Yorku je téměř každý den naplněn nejrůznějšími formami protestu. Například o uplynulém víkendu se lidé sešli na sedmi demonstracích a manifestacích od solidarity s Afroameričany, kteří neozbrojeni zemřeli rukou policistů, přes taneční párty vyjadřující podporu homosexuálům až po pochod proti náboženskému fanatismu a rasové nesnášenlivosti. Tohoto pochodu se lidé zúčastnili v parku MacDonald v Queensu, čtvrti proslulé svou etnickou rozmanitostí. Na všech těchto mítincích pouhá zmínka jména prezidenta Trumpa vyvolává nespokojené bučení a občas i vulgární provolání.

Liberálové jdou ale ještě dál a tlačí na kongresmany, kteří podporují politiku Donalda Trumpa či naznačují, že by tak mohli učinit. Tito levicoví odpůrci prezidenta zaplavují kanceláře takových politiků telefonáty nebo se osobně zúčastňují takzvaných town halls, tedy shromáždění, kde se daný politik setkává s občany ze svého okresu.

Tato setkání jsou často bouřlivá, aktivisté totiž požadují po politikovi ideologickou neústupnost. Až deset demokratických senátorů ze států, kde vyhrál listopadové volby Donald Trump, je tak dnes považováno za „politicky zranitelné“– jakýkoliv ústupek vůči Trumpovi může kariéru takového politika poškodit.

Tlak ale cítí i republikánští kongresmani a senátoři, a to dokonce z řad svých vlastních konzervativních voličů. Tato část Američanů požaduje, aby členové Republikánské strany nezničili zdravotní reformu Baracka Obamy a přišli s úpravami či novým systémem pojištění.

Vzor: Obamacare

Byla to přitom právě takzvaná Obamacare, jež se stala trnem v oku řady konzervativců, kteří se seskupili v hybridní organizaci s názvem Tea Party. Ta tehdy ostře vystupovala proti politice někdejšího prezidenta Obamy. V narážce na rebelii proti britské koruně z roku 1773, jež do historie vstoupila jako „bostonský čajový dýchánek“, tato lidová vzpoura z roku 2009 dosáhla ně- kolika vítězství. Obamova zdravotní reforma díky agitaci těchto konzervativců, jež se nesla v duchu hesla démonizovat, polarizovat a tříštit, získala špatnou pověst. Neutuchající kampaň Tea Party jednoduše zasela do podvě- domí mnoha Američanů skepsi, jež brzy přerostla ve vášnivý odpor vůči reformě. Až při odchodu Baracka Obamy z Bílého domu nepopulární reforma získala v průzkumech o několik procent více příznivců než odpůrců.

Každopádně i díky této lidové rebelii republikáni na podzim roku 2010 zcela rozdrtili demokraty ve volbách guvernérů a nových členů Kongresu. Do nejvyšších pater politiky se přitom dostali i konzervativci, kteří vzešli z hnutí Tea Party, v několika případech tato nová krev dostala z Kongresu politické matadory či členy establishmentu Republikánské strany.

Tea Party například ukončila politickou kariéru Erika Cantora, jenž tehdy zastával funkci šéfa konzervativců ve Sněmovně reprezentantů. V očích Tea Party byl vůči Obamovi „příliš měkký“.

Často převlečeni za koloniální vojáky jako vystřižené z dob George Washingtona tak aktivisté Tea Party „dobývali“kanceláře, veřejné debaty či dokonce soukromé rezidence politiků Cantorovi podobných.

Manuál rezistence

Dnes používají podobné taktiky liberálové. Může o tom například vyprávět Chuck Schumer, nynější šéf demokratů v Senátu. Tisíce demonstrantů se nedávno sešly před jeho domem v Brooklynu, aby vyjádřili svou nespokojenost s jeho „vlažným odporem“vůči nominacím členů kabinetu Donalda Trumpa.

Není to ale jen styl a masová vlna odporu liberálů, která se vzpouře z roku 2009 podobá. Existuje dokonce návod, jak takový odpor udržet při životě a posilovat. Manuál o 27 stránkách s názvem Indivisible (Nerozdělitelní) sepsali někdejší zaměstnanci kongresmanů, jež pracovali v Kapitolu právě v době Tea Party.

„Chci svoji zemi zpět,“prohlásila nedávno Katie Farnanová, jež založila jakousi pobočku hnutí Indivisible v Coloradu.

Farnanová použila častý slogan Tea Party, jenž mnozí levicoví aktivisté v roce 2009 za vlády prvního černošského prezidenta vnímali jako rasismus a touhu po bělošské nadvládě.

Členové Tea Party se nicméně tehdy cítili Barackem Obamou existenciálně ohroženi. To samé se dnes dá říci o liberálních aktivistech v jejich vztahu k Donaldu Trumpovi.

Levicoví kritici Donalda Trumpa používají strategie hnutí Tea Party, které v roce 2009 vzniklo jako lidová vzpoura vůči politice a osobnosti Baracka Obamy. Liberálové tlačí na kongresmany, kteří podporují politiku prezidenta Donalda Trumpa či naznačují, že by tak v budoucnu mohli učinit

Komentář k Trumpovi čtěte na straně 11