Masaryk na Berlinale nenadchl
Ocenění na Berlinale 2017
Životopisné drama Masaryk českého režiséra Julia Ševčíka o synovi prvního československého prezidenta, které měli možnost v pátek ve světové premiéře zhlédnout diváci mezinárodního filmového festivalu Berlinale, příliš nenadchlo. Kritici vytýkají snímku ustrnulost či laciné sexuální scény.
„Film zahajují majestátní letecké záběry pobřeží, pak se již Masaryk propadá,“napsal Kaspar Kamu na serveru The Upcoming. Prvních třicet minut podle něj musí publikum přetrpět procesí v podobě nevkusného sexu, drog a násilí.
Kamu se domnívá, že film sám o sobě se zdá být zmatený a roztržený mezi témata bezmocnosti a beznaděje tváří v tvář fašismu – a snahou být zábavný. Uznává, že Masarykovi nechybí ani světlé momenty, ale myslí si, že chabá režie a ledabylý scénář zabránily tomuto potenciálně zajímavému biografickému snímku v rozletu.
„Historie ustoupila do pozadí, zatímco vyprávění se příliš věnuje otřepaným a vyumělkovaným příběhům protagonistů místo kontextu, ve kterém se odehrává,“dodal Kamu.
Wendy Ideová na serveru Screen Daily zase dílu vytkla zaneřáděnou časovou osu, která se pohybuje sem a tam mezi psychiatrickou léčebnou, kde Masaryk navázal přátelství s exilovým německým lékařem Steinem, a opulentními salonky, kde se rozhoduje o východní Evropě. Dodala, že scénky politiků jsou pak okořeněny náhledem do Masarykova večírkového života s všudypřítomným kokainem.
Výběrmíst podle Ideové přidává na atmosféře filmu, ačkoli tempo snímku je ustrnulé. „Je zde několik střihů, které místo aby posunuly příběh vpřed, očividně opakují stále dokola to samé,“uvedla kritička s tím, že výkony některých vedlejších postav nejsou na rozdíl od Karla Ro- dena v roli Jana Masaryka tak přesvědčivé.
Zrod citů v kulisách smrti
Zlatého medvěda za nejlepší film na 67. ročníku festivalu Berlinale v sobotu získal maďarský snímek O těle a duši režisérky Ildikó Enyediové. Rozhodla o tom mezinárodní porota v čele s nizozemským re- žisérem Paulem Verhoevenem. Film vypráví o dvou zaměstnancích jatek v Budapešti a zachycuje překvapivý zrod lidských citů v kulisách smrti zvířat. Maďarsko získalo Zlatého medvěda naposledy v roce 1975, upozornila agentura DPA.
Polsko-česko-německý film polské režisérky Agnieszky Hollando- vé s názvem Přes kosti mrtvých získal na festivalu cenu Alfreda Bauera pro snímek, jenž otevírá nové perspektivy ve filmovém umění.
Velkou cenu poroty, která je považována za druhé místo mezi oceněnými filmy, si z Berlína odváží snímek Félicité, jenž natočil režisér Alain Gomis ze Senegalu.
Stříbrného medvěda za nejlep- ší režii obdržel Fin Aki Kaurismäki za film Druhá strana naděje, který vypráví o sbližování syrského uprchlíka a majitele restaurace v Helsinkách.
Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku získala čtyřiatřicetiletá Kim Min-hee z Jižní Koreje za svůj výkon ve filmu On the Beach at Night Alone. Nejlepším
Slovensko-česko-maďarská Pátá loď
Dětská porota udělila Křišťálového medvěda pro nejlepší film v soutěžní sekci Generation Kplus slovensko-česko-maďarskému snímku Pátá loď režisérky Ivety Grófové.
Film vznikl na motivy stejnojmenného románu Moniky Kompaníkové a je příběhem netradiční dětské rodiny inspirovaným skutečnou událostí. Malá Jarka má mámu, která nechce být matkou. Hledá lásku a nachází ji náhodou, když za zvláštních okolností vezme dvě batolata do opuštěné zahradní chatky.
Hlavní roli vytvořila desetiletá Vanesska z Bratislavy, Jarčinu matku hraje zpěvačka z Košic Katarína Kamencová, její matku ztvárnila herečka Johanna Tesařová. Snímek měl na Berlinale světovou premiéru, do českých kin vstoupí 6. dubna. čtk