Tranzistor zesiluje kulturní počiny

Přišla mi do e-mailové schránky pozvánka na neděli 26. února do pražského Café V lese. Končila mně mimořádně sympatickými slovy: „Vloni jsme uspořádali jakousi showcase v nové prodejně Supraphonu, příště to bude třeba fotbalový zápas, těžko říct. Tranzistor je o kultuře, sdílení a prožitcích, ne jen o vydávání a honění čísel. Přijďte se proto kulturně naladit! Vstupné dobrovolné.“

O jakém tranzistoru je řeč? O Tranzistoru s velkým T. O jednom z malinkých hudebních vydavatelství, jakých jsou sice u nás desítky a ve světě tisíce, ale každé z nich má nějakou myšlenku, velké odhodlání a v čele mimořádně aktivní osobnost. V tom se všechna shodují – hudebními žánry nebo třeba způsoby distribuce či reklamy se mohou lišit na sto honů. Ale ty styčné body jsou pro jejich existenci klíčové.

Label Tranzistor založil s vtipným mottem „Kulturní kanál k zesilování uměleckých počinů“před pár lety bubeník a všeobecně neposedná osoba David Landštof – nepřehlédnete ho za zády Wabiho a Ďáblova stáda (jehož byl i producentem), Radůzy, Justina Lavashe, Johannese Benze nebo Petra Linharta. Činorodý chlapík se rozhodl využít svých zkušeností, schopností i kontaktů a vydávat alba převážně těm, jimž by jinak nezbylo než se o svoji vlastní tvorbu postarat sami. A to dost často nedopadá dobře – muzikanti jsou od toho, aby dělali muziku, a ne kšeft s ní.

Tranzistor je „vydavatelství jednoho muže“a tomá jednu obrovskou výhodu: David Landštof nemusí dělat žádné kompromisy. Vydává jen to, co se mu líbí, nemusí se s nikým dohadovat. Proto také – a vracím se k té v úvodu citované pozvánce – na první Tranzistor Revue, na kterou do Café V lese zve, vystoupí docela zajímavá skrumáž nejrůznějších muzikantů. Hvězdou večera nejspíš bude největší jméno Tranzistoru, známý britský písničkář James Harries. Folkrockové dvojice emozpěv a Urbánek& Mourek zahrají na citlivou strunu, rockoví Litevci Alaverdi přitvrdí. Vystoupí i mnoho dalších, k vidění bude i pár filmů. Já půjdu. Vy ne?