Proč padli Aztékové
Zrovna nedávno jsem si vytáhl z knihovny útlý svazek Archeologie, historie, minulost (2006). Napsal jej Zdeněk Vašíček (1933–2011), jenž byl odsouzen za podvracení republiky, podepsal Chartu 77, dělničil, ale od roku 1981 žil v cizině – učil v Římě, Cambridgi i Paříži. V oné maličké, leč podnětné knížečce – původně vydané francouzsky – se zamýšlí nad tím, jak odhalovat, interpretovat a vyprávět dění dob minulých, jak pojímat časovost a obrazy, jak využívat metod etnologie, historie a archeologie, když si ty obory „nerozumějí“.
Svou knihu začíná slovy dějepisce Ernesta Renana (1823–1892): „Historické vědy a jejich věda pomocná, filologie, dosáhly obrovských úspěchů od doby před čtyřiceti lety, kdy jsem se jim s láskou zasvětil. Ale konec je už na dosah. Za sto let bude lidstvo vědět skoro vše, co může poznat o své minulosti...,“napsal Renan v roce 1888. Jak strašně se spletl!
Na jeho mylnou vizi jsem si vzpomněl minulý pátek, když časopis Nature zveřejnil článek se šokujícím titulkem „Pád aztécké společnosti spojován s katastrofálním rozpukem salmonely“. Hned dvě připravované studie totiž přinášejí podklady, že jedna z nejhorších pohrom v dějinách lidstva, vymírání původních obyvatel Mexika, byla v 16. století zapříčiněna importem evropské varianty bakterie, jež způsobuje salmonelózu (průjmové onemocnění) nebo i horší nemoci – včetně břišního tyfu.
V první studii, kterou v preprintu přinesl web BioRxiv.org, tvrdí vědci z Harvardu a Max-Planckova ústavu pro studium lidské historie v Jeně, že v ostatcích 24 obětí ze hřbitova v Oaxace nalezli DNA s „otisky“smrtící bakterie Salmonella enterica způsobující paratyfus. Mrtví spadají do období let 1545 až 1550, kdy zhouba – v jazyce nahuatl zvaná „cocoliztli“– vraždila statisíce lidí. Ač historici či etnologové pročetli zprávy františkánů a conquistadorů, pravý důvod, proč začali Aztékové umírat jak kosená kukuřice, neznali; jen spekulovali.
Tento „mor“přitom zabil asi 80 procent nativní populace – do roku 1576 až osmnáct milionů lidí! Jde o první genetický důkaz, přičemž další studie klade vývojový stupeň téže bakterie do Norska kolem roku 1200. Evropané tak nejspíš do Nového světa nepřivezli jen slovo Boží a vládu meče, ale i neviditelného zabijáka...
Jde o první genetický důkaz, přičemž další studie klade vývojový stupeň téže bakterie do Norska kolem roku 1200. Evropané tak nejspíš do Nového světa nepřivezli jen slovo boží a vládu meče, ale i neviditelného zabijáka...
Renan by se divil, ale je stále zjevnější, že zažíváme revoluční obrat v historických vědách – jen díky biologickým a lingvistickým metodám plus údajům z 93 austronéských společností mohla být loni potvrzena hypotéza o důležitosti rituálních obětí pro rozvoj lidstva. Studie vyšla navíc v přírodovědeckém časopise Nature. Je to tak: už jen mezioborové týmy dokáží opravdu objevně nasvítit lidské dějiny. Měli by tomu porozumět i dějepisci a národopisci.