Eutanazie v Česku naráží

Diane Prettyové bylo 43 let, když se rozhodla zemřít. Byla ochrnutá od krku dolů, neschopná polykat ani mluvit. Paní Diane byla plně při vědomí, choroba jejímentální funkce nikterak nezasáhla, a tak chtěla svůj život ukončit co možná důstojně, než ji svalová atrofie připraví o schopnost dýchat a ona se udusí. Podle anglického práva není sebevražda trestná, ale tu nemohla spáchat bez pomoci druhého člověka, konkrétně svého manžela. A ten už by potrestán byl.

Případ se dostal na stůl štrasburského soudu pro lidská práva, který odmítl domnělou diskriminaci, že zdravý jedinec smí spáchat sebevraždu a nemocný ne, protože toho není fyzicky schopen. Soudci naopak zdůraznili povinnost státu chránit život jako abstraktní hodnotu. Jinými slovy, právo na usnadňování sebevraždy v Evropě neexistuje.

Odvážný a liberální návrh

Příběh paní Diane řešil evropský soud už před patnácti lety a odehrál se ve Velké Británii, ale poučný může být i v současném Česku. Zdejší právo totiž stále nepovoluje žádný způsob, jak smrtelně nemocnému, trpícímu a nemohoucímu člověku napomoci z tohoto světa (blíže viz box).

„Eutanazií nejčastěji rozumíme usmrcení pacienta lékařem na základě pacientovy autonomní žádosti, které je uskutečněno s ohledem na prospěch nikoho jiného než samotného žadatele. V některých zemích je eutanazie povolená, ve většině zemí světa by ale byla posuzována jako trestný čin, u nás jako vražda,“vysvětluje David Černý z kabinetu zdravotnického práva a bioetiky Ústavu státu a práva AV ČR. Legální u nás není ani nápomoc při sebevraždě, i tu postihuje trestní zákoník.

Jak přímou eutanazii, tak i asistovanou sebevraždu by v Česku

Eutanazie znamená vědomé ukončení života na žádost smrtelně nemocného plně svéprávného člověka, přičemž cílem je zkrácení jeho utrpení. Odlišuje se přitom několik druhů eutanazie.

Pod pojmem aktivní přímé eutanazie se rozumí zásah třetí osoby do tělesné integrity pacienta vedoucí k uspíšení smrti. Z pohledu českého práva jde o trestný čin vraždy.

ráda uzákonila skupina poslanců v čele s Jiřím Zlatuškou (ANO), kteří loni v květnu předložili návrh zákona o důstojné smrti. „Návrh se snaží vyřešit mnohdy neúnosnou situaci pacienta, který trpí vážnou chorobou či se nachází ve stavu nezměnitelného bezvědo-

mí, a jeho zdravotní stav vyvolává trvalé fyzické nebo psychické utrpení. I když český právní řád nijak nepostihuje spáchání sebevraždy, zdá se, že důstojnější pro řešení shora zmíněných situací by bylo zakotvení podrobně upravené a kontrolovatelné možnosti

ukončit život člověka na základě jeho dobrovolného rozhodnutí,“stojí ve stručné důvodové zprávě.

Navrhovatelé se přitom opírají o zkušenosti některých zahraničních států, které už eutanazii nebo asistovanou sebevraždu uzákonily. Od roku 2002 je eutanazie le- gální v Belgii a Nizozemsku, poslanci odkazují i na americký stát Oregon.

Šestice poslanců otevřela téma legalizace eutanazie či asistované sebevraždy v Česku. Experti jejich návrh kritizují a varují, aby o smrt nežádali i lidé, kterým lze pomoci jinými způsoby.

Kritika ze všech stran

Nejde přitom o nic nového, samotný návrh je už téměř deset let starý a pochází z pera právníka a politologa Milana Hamerského, letitého spolupracovníka Jiřího Zlatušky a bývalého předsedy Liberální a reformní strany. Eutanazii v Česku prosazuje od roku 2002, o šest let později jeho návrh předložila senátorka Václava Domšová (SNK-ED), plénum Senátu jej však neschválilo. Do legislativního procesu řádně vstoupil až loni. „Návrh podepsalo šest poslanců, několik dalších vyjadřuje podporu, třeba Zuzka Bebarová-Rujbrová nebo Marek Černoch. Jiní jsou opatrní – ministři, poslanci i senátoři,“řekl LN Hamerský s tím, že si mnohé slibuje od semináře, který se k tématu uskuteční 8. března v Poslanecké sněmovně. Návrh nyní čeká na první čtení a lze předpokládat, že bude znovu předložen po podzimních volbách.

Z odborných kruhů zní na konto Hamerského návrhu především kritika. „Návrh zákona je nedostatečný. Inspiruje se v evropském regionu nejznámějšími úpravami eutanazie, tedy právem nizozemským a belgickým, ale neodpovídá na problémy, které se v těchto zemích v praxi objevují. Jeho instituty jsou nepromyšlené a některé velmi důležité otázky zůstávají naprosto neřešené,“kritizují předlohu právníci Petr Šustek a Tomáš Holčapek v nedávno vydané knize Zdravotnické právo.

„Poslanecký návrh zákona o důstojné smrti je opětovným pokusem zakotvit do českého právního prostředí podmíněně dekriminalizovanou pomoc při sebevraždě, respektive ukončení života na žádost. Návrh však dle mého názoru trpí mnohými vadami, které jsou zřejmé bez ohledu na to, zda v zásadě připouštíme možnost euthanasie – byť jen za přísně stanovených podmínek a jako ultima ratio –, či euthanasii zásadně odmítáme,“míní i Helena Krejčíková z pražské právnické fakulty.

A návrh kritizují i experti na etiku a zdravotnické právo z Ústavu státu a práva. „Dokud nedokážeme nabídnout umírajícím pacientům kvalitní a dostupnou paliativní péči, nelze takový zákon přijmout. Společnost na to není připravena,“říká David Černý.