Absurdní poplatky mizí

PRAHA Tuzemští hráči na bankovním trhu přestávají v rámci konkurenčního boje a tlaku veřejného mínění klientům účtovat poplatky za dříve zpoplatněné bankovní operace. Vyplývá to z průzkum serveru Bankovnípoplatky.com, který už 12 let anketu o absurdní poplatek vyhlašuje. O tom, že se situace zlepšila, svědčí i fakt, že anketa bude letos počátkem března vyhlášena naposledy.

V průběhu let prakticky vymizel například poplatek za příchozí platbu, poplatek za vklad na vlast- ní účet na přepážce či nutnost platit za to, když banka pošle klientovi výpis elektronickou cestou.

Letos naposledy

„Z devíti v minulosti vyhlášených ‚absurdních poplatků‘, které se týkaly běžných účtů, se dnes častěji objevují již jen dva,“říká tuzemský bojovník proti poplatkům a provozovatel serveru Patrik Nacher.

„Dodnes se účtuje poplatek za výběr na přepážce z vlastního účtu. Tuto službu by ale měl už dnes málokdo poptávat, protože si může prakticky vždy vybrat z bankomatu. Pak je tu poplatek za zjištění zůstatku na účtu přes bankomat. Ten jako jediný považuji za zároveň absurdní, dodnes aktuální a nepochopitelný,“říká Nacher. Tento poplatek si banky účtují v případě cizího bankomatu.

Paradoxní je, že od něj banky nejenom neustupují, ale naopak ho některé ústavy nově zavádí. Například od dubna si jej bude nově účtovat ve výši devíti korun jinak bezpoplatková Equa bank.

„Většina klientů tento způsob zjišťování zůstatku již nevyužívá. Zůstatek na účtu vidí ve svém in- ternetovém nebo mobilním bankovnictví, případně se zdarma nechávají o zůstatku informovat e-mailem. Přesto jsou klienti, kteří takto zjišťují zůstatek i několikrát denně. Banka si účtuje poplatek za každý takový dotaz,“vysvětluje mluvčí banky Markéta Dvořáčková s dovětkem, že takto ušetřené peníze na nákladech chce banka raději věnovat na rozvoj stávajících služeb.

Kristýna Havligerová z České spořitelny pak vysvětluje účtování 20korunového poplatku za zjištění stavu účtu tím, že zůstatek u cizí banky je zprostředkován přes karetní asociace a za takové transakce se asociacím platí. To potvrzuje i Pavel Vlček z internetové banky mBank.

Podle informací LN platí banky asociacím poplatek v řádu několika málo korun. „Je to podobný způsob jako u výběru z cizího bankomatu. Za ten klient rovněž platí, zatímco z našich ATM nemusí,“dodává Havligerová.

S takovou argumentací nicméně zcela nesouhlasí Patrik Nacher. „Vybrat peníze z cizího bankomatu dnes také není za splnění určitých podmínek problém. Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy si člověk vybere z cizího bankomatu zadarmo peníze, což je práce s hotovostí, a když se pak podívá na zůstatek, tak mu za to banka peníze strhne. To je absurdní,“dodává.

Aktivní klient je na tom lépe

Pomyslným vítězem srovnání absurdních poplatků je Komerční banka, která má u služby MůjÚčet až pět kritizovaných poplatků. Fakticky – pokud klient službu Komerční banky aktivně používá – se dostane „jen“na tři absurdní poplatky. Z toho poplatek za nadměrný vklad klient „využi- je“maximálně několikrát za život, takže poplatky, které by mohl zákazník reálně pocítit, jsou jen dva – zjištění zůstatku a výběr na přepážce banky.

„Označování některých poplatků za absurdní je podle nás zcela zavádějící. Poplatky totiž v sobě odrážejí především náklady, které poskytovateli s provozováním služby vznikají. Fakt, že v průběhu let dochází k jejich rušení nebo snižování, je dán zejména rostoucí konkurencí na bankovním trhu, měnícími se potřebami klientů i technologickým rozvojem,“říká mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

U všech 13 sledovaných bank a jejich vybraných účtů se aktivní klient, který si na účet posílá výplatu a platí kartou, dostane na maximálně tři absurdní poplatky. Například se mu totiž díky využívání účtu nebude počítat poplatek za jeho vedení.

Nelze tak pochybovat, že se situace z klientského hlediska zásadně zlepšila. Ostatně tomu nasvědčují i čísla. Výnosy z poplatků a provizí tuzemských bank klesly meziročně za tři čtvrtletí o tři miliardy korun na celkem 33,1 miliardy.

Poplatek za příchozí platbu, za vklad na vlastní účet na přepážce či nutnost platit za to, když banka pošle klientovi výpis elektronickou cestou. Takzvané absurdní poplatky se pomalu stávají minulostí. Výjimkou je platba za zjištění zůstatku na účtu z „cizího bankomatu“. U všech třinácti sledovaných bank se aktivní klient dostane na maximálně tři absurdní poplatky Německé úřady doporučují rodičům zbavit se mluvící panenky Cayly. Kvůli špatnému zabezpečení totiž může cizím lidem přes internet odhalovat osobní data.

PRAHA Případem hračky, která může být zneužita k odposlechům, či dokonce přes nimohou hackeři mluvit s dítětem, se dnes bude zabývat eurokomisařka Věra Jourová. Její úřad, který se mimo jiné zabývá ochranou spotřebitelů, posoudí, zda nejde o celoevropský problém.

Panenka Cayla umí po připojení k internetu odpovídat na jednoduché otázky. Například pokud se dítě zeptá, jak se říká malému koni, panenka odpoví: „Říká se mu hříbě.“

Pod roztomilým obličejem se ale skrývají potenciální rizika. Německá federální agentura Bundesnetzagentur, která se zabývá mimo jiné telekomunikacemi, proto majitelům této sofistikované hračky doporučila, aby ji zničili. Hrozí totiž, že by skrze připojení přes rozhraní Bluetooth cizí lidé mohli nejen odposlouchávat dění v místnosti, ale také přímo komunikovat s dětmi.

Problém mimo jiné spočívá v tom, že výrobek se sám automaticky spáruje s vysílačem Bluetooth, pokud je zapnutý, a může zprostředkovat přenos dat.

Na slabiny v zabezpečení hračky bylo poprvé upozorněno již v lednu roku 2015. Společnost The Vivid Toy group, která panenku vyrábí, již vminulosti sdělila, že případy napadení softwaru izolovala a vyřešila. I přesto podle zpravodajského serveru BBC experti varují, že problém trvá dál.

Nyní se na případnou hrozbu zaměřila pozornost Evropské komise. „Budeme to zítra probírat s kolegy, do jaké míry je to vážná záležitost,“sdělila včera serveru Lidovky.cz eurokomisařka Věra Jourová. „Musíme se podívat na to, do jaké míry je to celoevropský problém, protože existuje podezření, že by se mohla soukromá data dostávat do oběhu a mohlo by to skýtat určitá nebezpečí,“dodala eurokomisařka.

Německé telekomunikační zákony evidují podle BBC Caylu jako „skryté přenosové zařízení“. Ve spojení se striktními zákony o soukromí se hračka stala prakticky nelegální, zničení panenky je tedy nejjednodušší cesta, jak nejen vyhovět zákonu, ale také zabránit případnému dalšímu zneužití.

Již v loňském roce americké úřady varovaly, že hračka nesplňuje normy o ochraně osobních údajů, nahrává rozhovory a přenáší zvukové soubory na vzdálený server bez souhlasu rodičů. Stížnosti jsou evidovány také ve Francii, Nizozemsku, Belgii, Irsku či Norsku.