Na západě Francie záhadně zmizela rodina

Čtyřčlennou rodinu Troadecových z městečka Orvault nedaleko západofrancouzského Nantes pohřešují úřady už dvanáctým dnem. Po 49letém Pascalu Troadecovi, jeho ženě Brigitte a jejich dvou dětech, 18leté Charlottě a 21letém Sébastienovi, sice policie usilovně pátrá, zatím však bez výsledku. Jejich telefony zůstávají němé a na bankovních kontech nebyl zaznamenán od jejich zmizení žádný pohyb, napsal včera deník Le Monde.

Na záhadné zmizení rodiny upozornila 23. února Brigittina sestra, která začala mít starosti, protože bývala se sestrou pravidelně v kontaktu. O tři dny později prokurátor Pierre Sennes potvrdil, že policie našla v bytě pohřešovaných krvavé stopy.

Když policisté vstoupili do opuštěného bytu ležícího v klidné periferii Nantes, čekaly je znepokojivé objevy: v koupelně nenašli žádné kartáčky na zuby ani hřebeny, v ledničce zůstaly prošlé potraviny, topení bylo vypnuté a v pračce ještě nalezli vlhké prádlo. „Jako kdyby se v domě v jednu chvíli zastavil život,“popisoval novinářům prokurátor Sennes.

Před domem Troadecových parkovaly dva automobily. S Audi A4 jezdil Pascal Troadec, jenž pracoval ve společnosti na reklamní osvětlení, BMWřídila Brigitte zaměstnaná ve finančním centru v Nantes.

O chvíli později nalezli policisté stopy krve pod schodištěm, ale také zakrvavený telefon se sluchátky, krev byla i na ponožkách. Úřady vzápětí zahájily vyšetřování sebevraždy a únosu. Krev patřila členům rodiny, vyšetřovatelé ale detaily nesdělili. Protože nebyl na místě peugeot patřící Sébastienovi, pátrá policie i po něm. Důkazy hledají policisté i v místech, kde obě děti studovaly – Sébastien se věnoval informatice a Charlotte sociálním službám.

Psychické problémy

Psychologové také zkoumají profily otce i syna. Zatímco otec trpěl v minulosti depresemi, syna označila sestřina kamarádka za „zvláštního člověka, který žije ve svém vlastním světě“.

V roce 2012, ještě na střední škole, Sébastien Troadec šířil na svém blogu výhrůžky smrtí. Později na fóru pro hráče počítačových her napsal: „Co mě dělá smutným? Můj život.“Napsal také, že kdyby lidé viděli, co se děje v jeho hlavě, označili by ho za blázna bez morálky. rok