„Bibi“ve válce s Hamásem selhal
Operace Ochranné ostří
JERUZALÉM/PRAHA Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází před každými volbami na image muže, který jako jediný dokáže své zemi zajistit bezpečnost. Včera zveřejněná zpráva státního kontrolora Josefa Šapiry o válce v Pásmu Gazy v létě 2014 ale hovoří o jeho zcela zásadních pochybeních. A nejen jeho – pod palbou kritiky se ocitl i tehdejší ministr obrany Moše Ja’alon, armádní šéf Benny Ganc nebo bezpečnostní poradce vlády a dnešní šéf Mosadu Josi Kohen.
Rozsáhlá zpráva rozdělená na čtyři části poukazuje na tři zásadní pochybení. Klíčové sdělení je, že k válce vůbec nemuselo dojít – premiér s ministrem obrany prý nevzali v potaz možné diplomatické řešení. Sám ministr obrany dva dny po vypuknutí bojů přiznal, že k válce nemuselo dojít, pokud by Izrael včas reagoval na utrpení obyvatel Pásma Gazy.
Premiér „Bibi“Netanjahu sice v roce 2013 pověřil bezpečnostního poradce Kohena, aby svolal mítink k humanitární situaci v Gaze, ten se ale nikdy neuskutečnil. Pokud se o Gaze v bezpečnostním kabinetu jednalo, vždy pouze ve vojenské rovině.
Vojáci nebyli připraveni
Kontrolní zpráva viní izraelské vedení také z přílišné délky konfliktu, který trval 50 dní. To úzce souvisí s dalším kritickým bodem hovořícím o tom, že Netanjahu, Ganc a Ja’alon nedostatečně připravili vojáky na nebezpečí plynoucí ze systému podzemních tunelů, které si v Gaze radikální palestinské hnutí Hamás vybudovalo. Vojákům tak chyběl nejen patřičný výcvik, ale i vybavení. Bezpečnostní opatření v době před-
Válka v Pásmu Gazy v létě 2014 začala 8. července. Izraelská vojenská operace Ochranné ostří následovala po únosu a vraždě tří židovských teenagerů členy radikálního palestinského hnutí Hamás. Izrael na ni nejdříve odpověděl akcí na dopadení únosců, Hamás reagoval odpalováním raket.
Konflikt trval sedm týdnů,
cházející konfliktu byla nedostatečná, tvrdí zpráva.
„Zasadili jsme Hamásu nejtěžší úder, jaký kdy dostal. Zabili jsme okolo tisíce teroristů, důležitých velitelů Hamásu. Jednali jsme odpovědně v plné koordinaci mezi vojenským a politickým stupněm,“citoval deník Ha-arec Netanjahuovu obhajobu.
Hlavním vojenským cílem armády ovšem tehdy bylo zničit systém tunelů, jehož pomocí členové Hamásu prováděli útoky na Izrael- 17. července přistoupil Izrael i k pozemní operaci s cílem zničit systém tunelů, které si Hamás vybudoval. Vojáci zničili 34 tunelů a dvě třetiny raket Hamásu.
Válka si vyžádala tisíce obětí, zejména mezi Palestinci. Podle OSN zemřelo 2251 Palestinců. Izrael uvádí ztráty 67 vojáků a šest civilistů (jeden z nich byl občan Thajska).
ce. Armáda ale nakonec zničila jen polovinu postavených tunelů, konstatuje zpráva.
„Žádný kabinet v historii nebyl informovanější,“reagoval premiér na tvrzení, že členové bezpečnostního kabinetu neměli dostatek informací o hrozbě představované tunely, přestože Netanjahu, ministr obrany a velitelé tajných služeb a armády o ní věděli. „Obecná prohlášení v bezpečnostním kabinetu neodrážela vážnost hrozby útoků z tunelů,“píše se ve zprávě. O skutečné situaci se tak ministři dozvěděli až 30. června, pouhý týden před zahájením války. Dva zministrů si poté stěžovali s tím, že si vážnosti problému nebyli vědomi.
Zpravodajci na hrozbu upozornili s předstihem
Členové bezpečnostního kabinetu se podle zprávy dozvěděli o chystaném útoku ze strany Hamásu až v červenci, kdy se na něj izraelská armáda chystala odpovědět. Informace o tom, že Hamás chystá nějakou akci (únos a vraždu tří izraelských teenagerů – pozn. red.), ale nejužší vedení státu mělo od tajné služby Šin Bet několik měsíců.
Šapirou připravený dokument rovněž zpochybňuje autoritu bezpečnostního kabinetu a cituje prohlášení ministra obrany Avigdora Liebermana, že „rozhodovací proces ve Státě Izrael neexistuje“. S poukazem na výměnu názorů mezi Liebermanem a Netanjahuem na jednom ze zasedání kabinetu Šapira upozornil na dvojznač- nost pravomocí bezpečnostního kabinetu: premiér a ministr obrany mají na jednu stranu právo jednat bez schválení tohoto útvaru, na druhou stranu ale rozhodnutí bezpečnostního kabinetu tvoří potřebný právní rámec pro jejich činy. Šapira podotýká, že by zákon měl jasně vymezit pravomoci bezpečnostního kabinetu. Podle Netanjahua přitom neměli někteří jeho členové o informace zájem.
Politicky výbušná zpráva může ještě vyostřit už tak napjaté vztahy v Netanjahuově pravicové vládě. Jedním z nedostatečně informovaných členů kabinetu byl totiž i ministr školství a vůdce krajně pravicové strany Židovský domov Naftali Benet.
Kritikou nešetří ani opozice. „Toto obvinění se netýká přijímání darů nebo nevhodného osobního chování,“řekl Jicchak Herzog s narážkou na probíhající premiérovo vyšetřování, „ale selhání ve vedení země, nebrání ohledů na lidské životy a opuštění vojáků a obyvatel na jihu země,“soudí šéf Sionistického svazu.
K válce v Pásmu Gazy s radikály z Hamásu v roce 2014 nemuselo vůbec dojít, tvrdí zpráva izraelského státního kontrolora.