Význam slov
Mají slova mezi sebou vztahy? ČESKÝ JAZYK 9. TŘÍDA
Ty raubíři, rošťáku, ničemo, šibeničníku, prašivko, hrubiáne, lotře, kreminálníku, poberto, vandráku, lenochu, darebo, kujóne, lupiči, taškáři, šupáku, poudo, lumpe, otrapo, lucipere, nemravo, holomku, špatenko a zloději zlodějská, co se to opovažuješ, takhle si přijít na poctivé lidi?!
Uhodnete, kdo dokáže takhle krásně nadávat? Přece Karel Čapek, který nechává ctihodnou dámu nadávat loupežníku Lotrandovi. Používá při tom slova souznačná neboli synonyma ( chlapec – hoch, mluvit – povídat, hned – okamžitě).
Podle rozsahu rozlišujeme synonyma úplná, jež mají zcela stejný význam, a lze je tedy mezi sebou kdykoli zaměnit ( fotbal – kopaná). Častěji se ale vyskytují synonyma částečná, která se mohou lišit významovým odstínem ( dům – budova – chata, kaz – vada). Rozdíl existuje i ve slohovém zabarvení, synonyma se liší spisovností, časovým příznakem, příslušností k různým útvarům národního jazyka ( plakat – bulit, protože – jelikož, učit se – šprtat). Za synonyma se nepovažují pouhé hláskové dvojice ( polévka – polívka).
Opakem synonym jsou slova opačného významu neboli antonyma ( světlo – tma, malý – velký). Antonyma můžete utvořit i odvozením předponami ( kuřák – nekuřák, cenný – bezcenný).
Má více významů slovo hlava, nebo koruna? Podle Slovníku spisovné češtiny vítězí koruna nad hlavou v poměru 8 : 7. Obě slova zastupují slova mnohoznačná (polysémní), která kromě základního významu ( hlava – horní část lidského těla, koruna – kruhová ozdoba hlavy jako odznak panovnické hodnosti) mají také významy druhotné (např. hlava – kapitola, koruna – rozvětvená část stromu).
Druhotné významy slov vznikají často přenesením pojmenování na nějakou jinou skutečnost na základě vnější podobnosti obou věcí ( rameno – část těla – rameno jeřábu, rameno svícnu). Pojmenování může být přeneseno i na základě vnitřní (věcné) souvislosti ( psaní – druh činnosti – dopis, sladkost – vlastnost – sladká lahůdka). V prvním případě mluvíme o metafoře, ve druhém o metonymii.
Jaký je vztah mezi rysem (výkresem) a rysem (kočkovitou šelmou)? Žádný. V češtině se může stát, že úplnou náhodou vypadají a znějí dvě slova stejně, nedošlo mezi nimi ale k přenášení významu. Takovým slovům říkáme slova souzvučná neboli homonyma.
Homonyma úplná se shodují ve všech tvarech ( brnění – kovová zbroj, brnění – nervové podráždění). V testech se objevují spíš úkoly zaměřené na homonyma částečná. Ta se shodují jen v některých tvarech, např. nos – podstatné jméno v 1. pádě i rozkazovací způsob od slovesa nosit ( Tvůj nos je hodně veliký. Nos domácí úkoly!). Úkol v testu by zněl: Jakými slovními druhy může být slovo jí? Daroval jí svoje srdce ( zájmeno ve 3. pádě). Můj bratr už jí sám (sloveso ve 3. osobě).
Srovnáme-li význam slova rajče a zelenina, zjistíme, že v této dvojici má zelenina širší význam (je to slovo významem nadřazené) a rajče užší význam (je to slovo podřazené). Všechna rajčata patří mezi zeleninu, ale ne všechno, co patří do zeleniny, jsou rajčata. Mezi zeleninu počítáme i okurku, lilek, mrkev, celer, petržel – slova významově souřadná.