Hovory s květinami
Když jsem si přečetl příručku se stejným názvem, uvědomil jsem si, že jsme naše květiny velice zanedbávali. Hned druhého dne jsem za nimi zašel na kus řeči. Postavil jsem se doprostřed zimní zahrady a pronesl jsem přátelský projev. O soužití a kamarádství. O vzájemnosti a přátelství. Sdělil jsem květinám, jak je máme rádi. Jak si vážíme toho, že rostou. Jak nás svou zelení a květy osvěžují. V nadšení jsem dokonce použil několik květnatých výrazů.
Druhého dne jsem si všiml, že fíkus trochu chřadne. Věnoval jsem mu trochu víc pozornosti. Brzy se vzpamatoval. Když zežloutl asparágus, dal jsem se s ním do řeči. Zakrátko se opět zelenal. Zato začal vadnout ibišek. Věnoval jsem se mu, až se opět zotavil. Mezitím
Pondělí Neff se hroutila fuchsie. Když i vánoční kaktus přestal náhle kvést a hodil provokativně dosud nerozvitá poupata na podlahu, zmocnilo se mne neblahé tušení. Ukázalo se, že čeho jsem se obával, je skutečnost. Mezi květinami panují složité vztahy. Zjistil jsem, že borovice je skoupá na slovo. Begonie vyžaduje každé ráno, abych se jí zeptal, jak se jí vede. Fíkus žárlí na ibišek. Ten naopak zezelená – zřejmě závistí, když mne vidí u fíkusu. Asparágus jsem dokonce přistihl, jak se sklání k begonii.
Když jsme jeli na dovolenou, vzala si naše květiny na starost sousedka. Vysvětlil jsem jí, jak složité vztahy mezi nimi panují. Jak má s kterou jednat a na co si musí dát pozor.
Řekla mi, že má svou metodu. Odjížděli jsme poněkud neklidní.
Úterý Putna
Středa Baldýnský O to víc jsme byli překvapeni po návratu. Květiny byly v nejlepší formě. Bujně kvetly a přímo kypěly zdravím.
Poděkovali jsme sousedce za vzornou péči. Zajímalo nás však, jak dokázala s tak rozdílnými povahami vyjít. Předvedla nám to. Vzala konvičku a šla do zimní zahrady. Postavila se čelem ke květinám a řekla jim, že jim nese čerstvou vodu. Upozornila je na to, že pokud některá bude dělat potíže, naschvály nebo pomlouvat druhé, nedostane ani kapku. Kdo se dopustí nějaké provokace, bude okamžitě přesazen nebo odnesen do sklepa. Projev ukončila tvrzením, že všechny květiny jsou si rovny, a proto doufá, že si toho jsou vědomy. Potom zalila jednu po druhé. Když skončila, řekla květinám, že to je pro dnešek všecko. Od zítřka přebíráme služ-
Čtvrtek Rejžek bu zase my, takže doufá, že nedojde k žádným nedorozuměním. Bydlí hned vedle, a kdyby se objevily problémy, je ochotna ihned zakročit.
Napodobili jsme sousedku. Od té doby rostou květiny jako z vody. Pochopili jsme, že hovor s květinami není myšlen jako nekonečná diskuse s celou řadou privilegií a jednotlivých výhod. Je to soubor pravidel, která platí pro všechny stejně.
Nejen pro květiny.
Tomáše Baldýnského dnes zastupuje Ivan Kraus IVAN KRAUS
Pátek Šustrová Sobota Hanák