Zemřel první trestaný ministr
PRAHA Jedna z nejznámějších postav českého podsvětí, zavražděný František Mrázek, ve svých telefonních hovorech často mluvil o důchodech. Neměl ale na mysli přilepšení k penzi. Byla to jeho přezdívka pro ministra financí Ivo Svobodu a jeho pravou ruku Barboru Snopkovou. Se zprávou o Svobodově smrti přišel na Twitteru jako první novinář Jaroslav Kmenta – autor knih o Mrázkovi, v nichž se kmotrova přezdívka pro ministra stala známou.
Svoboda vedl ministerstvo rok, skončit musel v červenci 1999. Tehdejší premiér Miloš Zeman vyhlásil hned v úvodu své sociálnědemokratické vlády akci Čisté ruce, v jejímž rámci mělo platit pravidlo „Padni, komu padni“. Padlo na Svobodu. Jeho i Snopkovou policie zatkla v listopadu 1999, o šest let později pak oba nastoupili do vězení. Byli odsouzení za podvod v mělnické fabrice Liberta. Podle verdiktu někdejší místopředseda ČSSD a jeho nejbližší spolupracovnice vyjednali pro kočárkárnu šestimilionový úvěr u IPB banky, ale peníze na výrobu do Mělníka nikdy nedorazily. Žalobce Petr Jirát – který rovněž zastupoval stát proti Davidu Rathovi – uvedl, že finan- ce šly na splacení dluhů do jiné firmy odsouzené dvojice.
Svoboda si odseděl půlku pětiletého trestu, pak byl podmínečně propuštěn. Celou dobu trval na tom, že nic neukradl a ničeho zlé- ho se nedopustil. Měl za to, že akce Čisté ruce potřebovala nějaké viníky, a vyšlo to na něj. „Prostě sem nepatřím, proto nechci být do vězeňské komunity vůbec vtahován,“popsal v roce 2006 v rozhovoru pro MF DNES.
Rozptyloval se ve vězeňském divadelním ansámblu a kroužku akvaristiky. Hlavní útěchu mu ale podle jeho slov přinášelo setkávání s duchovním církve československé husitské, jejímž členem Svoboda dlouhodobě byl.
Příští pondělí bude mít pohřeb Ivo Svoboda, někdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana, který si odseděl trest za vytunelování továrny na kočárky.
Návštěva u Snopkové
Husité se ho také ujali, když vyšel z vězení, dali mu práci. Svoboda pro ně sepisoval žádosti o státní dotace na pozici odborného referenta. K církvi se někdejší politik vrátil, ale se svou někdejší stranou už vztah nenavázal – jednak se cítil jako oběť, jednak nebyl zájem ani na druhé straně. Jediný člověk z jeho politického angažmá, s nímž udržoval kontakt, byla Snopková. K ní si Svoboda dokonce na řediteli věznice vymínil návštěvu, náklady na eskort z Všehrd do Prahy si zaplatil sám. „Bylo mi to umožněno přesně 2. prosince, což je svaté Barbory. Nařezal jsem třešňové větvičky na zahradě a ty jsem jí přivezl. Jednou týdně si také píšeme,“řekl v rozhovoru.
Svoboda se zapsal jako první polistopadový člen vlády, který skončil ve vězení, a zatím je jediný, pro koho si policie přišla, když řídil ministerstvo. Na rozdíl od Snopkové, která se i po propuštění snažila ostatní přesvědčit, že si trest nezasloužili, se Svoboda z veřejného života stáhl a chtěl za touto kapitolou udělat tečku.