Belfast: vyhraje volby Sinn Féin?

Konec dotací

BELFAST/PRAHA Je to zajímavá shoda náhod. Ve stejné době, kdy se v 800 kilometrů vzdáleném Londýně v parlamentu odehrává bitva o brexit, půjdou voliči v Severním Irsku k předčasným volbám.

Formálně se sice hlasování v jednom ze čtyř regionů Spojeného království týká složení nové vlády, která se v lednu rozpadla kvůli skandálu s dotacemi na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Přesto se ale krátká předvolební kampaň točila z velké části okolo nastávajícího odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Voliči v Severním Irsku, podobně jako například ve Skotsku, při loňském referendu většinově podpořili setrvání v Unii.

Jedním z důvodů byly obavy mnoha z nich, aby se na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou znovu nevrátil přísný hraniční režim z dob, kdy Severní Irsko sužovalo sektářské násilí mezi protestantskými stoupenci jednoty s Británií a katolickými republikány. V okamžiku, kdy

Nejvíce zasáhne odchod z EU severoirské zemědělce. Až 90 procent jejich příjmů závisí na unijních dotacích, což je dvojnásobek toho, co z EU dostávají zemědělci v Anglii. Ze strukturních fondů do regionu navíc ročně plyne 430 milionů eur.

90 procent exportů ze Severního Irska směřuje do Irské republiky. Po brexitu hrozí, že mezi nimi vznikne celní bariéra.

Británie opustí EU, vznikne mezi oběma částmi rozděleného ostrova minimálně celní hranice. Zároveň hrozí, že chudý region přijde o dotace, jež tam dosud směřovaly z unijních rozvojových fondů.

O devadesát křesel v severoirském regionálním parlamentu se uchází osm stran, které se více či méně liší svým konfesním pozadím a postoji vůči britské koruně, resp. možnému sjednocení s Irskou republikou.

Největšími favority na vítězství jsou dosavadní vládní strany, protestantská Demokratická unionistická strana (DUP) a katolicko-republikánská Sinn Féin (SF).

Vládní spolupráce protestantů a katolíků má své kořeny v tak zvané velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila několik desítek let trvající ozbrojený konflikt s více než 3000 obětí.

Dosavadní koalice se rozpadla kvůli sporu o podporu obnovitelných zdrojů energie, která stála daňové poplatníky zřejmě několik stovek milionů liber zbytečně.

Sinn Féin proto vyzvala šéfku regionální vlády Arlene Fosterovou z DUP, aby až do vyřešení případu nevykonávala úřad. Sporný dotační program totiž vznikl v době, kdy byla regionální ministryní životního prostředí.

Fosterová na to ale nepřistoupila, a tak její zástupce za Sinn Féin Martin McGuiness odstoupil a jeho strana z vlády odešla.

Strana Sinn Féin, která působí i v Irské republice, byla politickou odnoží teroristické Irské republikánské armády (IRA). Ta se snažila násilím a pumovými útoky proti britským státním institucím dosáhnout odtržení Severního Irska od Spojeného království. Od předčasných voleb si slibovala, že by je vůbec poprvé mohla vyhrát, což by znamenalo, že by jí pak připadl úřad šéfa regionální vlády.

To by mohlo mít vliv i na budoucí jednání vlády v Londýně o budoucích vztazích s Bruselem po brexitu.

Premiérka Theresa Mayová slíbila, že bude postup vlády konzultovat s reprezentacemi ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku.

Pokud by se ovšem v Belfastu po dnešních volbách nepodařilo vytvořit novou vládu, mohla by centrální vláda v Londýně převzít přímou správu nad Severním Irskem, podobně jako naposledy v letech 2002 až 2007.

Předčasné volby v Severním Irsku mohou přinést vůbec poprvé vítěství republikánských katolíků ze strany Sinn Féin. Jednání Londýna o brexitu se tím mohou stát komplikovanější.