Z Česka mizí motýli i vydry
Pařil se svými kolegy čtyři roky zkoumal, jak se v důsledku sucha mění osídlení vodním hmyzem a dalšími bezobratlými ve vybraných potocích a říčkách.
Nepomáhají ani lidé. Ti mají například vliv na úbytek původních raků. „V dobré víře a z obavy před tím, že by mohli raci zahynout kvůli nedostatku vody, je přenášejí do jiných povodí. Často ale nepoznají, že jde o invazní druhy severoamerických populací, které přenášejí račí mor. A ten je pro původní druhy smrtelný,“vysvětluje Pařil.
Nový domov nenajdou
„Nejvíce ohroženy jsou samozřejmě druhy, které mají specifické nároky na prostředí a jsou vázané na stanoviště, která se vlivem klimatické změny budou výrazně měnit či dokonce zanikat,“doplňuje Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Konkrétním příkladem je tetřev hlušec, tetřívci a druhy, které jsou vázané například na vlhké louky. Těmi jsou v úvodu zmiňovanímotýli – modrásek očkovaný, bahenní nebo hořcový.
Výsledky mapování motýlů, za kterými stojí Entomologický ústav Akademie věd, ukazují, že z celkového počtu 161 druhů denních motýlů uváděných v České republice je 18 považováno za vyhynulé nebo nezvěstné. Dalším šestnácti druhům bezprostřední vyhubení hrozí. V různém stupni ohrožení je pak 73 druhů.
„Problém se netýká jen horských oblastí a druhů, ale prakticky všech vzácných druhů živočichů a izolovaných populací. Pokud změny povedou k zániku podmínek pro druh na jednom místě, tak při izolovaném výskytu samozřejmě hrozí, že nebude schopen najít nově vhodné podmínky ani v případě, že někde vzniknou,“upozorňuje Pospíšilová.
Druhy, které jsou mezi jarem a létem vázané na periodické tůně, jsou například někteří korýši.
„Neskutečně rychle ubývá biotopů pro určité druhy, vedle sucha jsou na vině i další faktory. Ale všechno je to důsledek klimatické změny, která postupuje rychleji, než jsme mysleli. Kdysi jsme se domnívali, že se maximálně v televizi podíváme, jak vysychá Afrika, jak tají ledovce v Arktidě, ale ještě naše generace bude reálně řešit problémy České republiky,“říká ministr Brabec.
Česko se tak teď soustředí na opatření proti suchu, které neohrožuje jen živočichy, dopad má i na zemědělství. Jedním z opatření je zadržování vody v krajině, aby byla vůči výkyvům počasí odolnější. „Tuto schopnost v posledním století kvůli řadě necitlivých zásahů ztrácela. Potoky a řeky byly zaváděny do trubek, jejich břehy opevňovány. Pole byla odvodňována a důležité drobné vodní prvky, jako jsou tůně a mokřady, zanikaly,“popisuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Řeky a potoky jsme po- dle ní zkrátili technickou regulací o třetinu. Hustota říční sítě se snížila na polovinu. A zmenšila se i rozloha rybníků. Z 1800 metrů čtverečních na necelou třetinu.
Jedni tam, druzí sem
Změny klimatu mohou mít nicméně i pozitivní dopad, a tak zatímco jedni živočichové odcházejí, druzí si českou krajinu oblíbí. „Tento vývoj se pochopitelně projevuje i v lokálním měřítku. I na jižníMoravě zaznamenáváme pozitivní posuny. Mezi ně patří šíření druhů, které jsme zde dříve zahlédli jen vzácně, příkladem mohou být ptáci – vlha pestrá, dudek chocholatý nebo káně bělochvostá,“tvrdí mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.