Kultura léčí
Kulturní život prodlužuje naději na dožití a činí bytí mnohem kvalitnější, říká italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco
LN Jsou dopady kulturní angažovanosti na naše zdraví odlišné, pokud kulturu jen pasivně přijímáme, či sami něco tvoříme, například zpíváme nebo píšeme?
Je tam dost velký rozdíl. Samozřejmě že i pouhé pasivní přijímání kultury může být užitečné. Například poslech hudby, především vážné, má pozitivní dopad na naše fyzické i mentální zdraví. Ale aktivní účast na kultuře je ještě efektivnější.
Musíme se pokusit politiky přesvědčit, že jde o fenomén, kterému by se měli věnovat a začlenit jej do svých politických plánů. Je to ale obtížné, protože jejich mysl se zaobírá jinými, aktuálními problémy a nechtějí se zabývat jevem, který má dopady až v dlouhodobém horizontu.
LN Je pravda, že kulturní angažovanost ovlivňuje i to, jak moc jsou lidé ochotni třídit odpad?
Ano. Ukázalo se to, když měli lidé popelnice na tříděný odpad daleko od svého domu, takže museli ujít pořádný kus cesty. Ochota třídit odpad i za těchto podmínek byla vyšší, když lidé žili kulturně. Na vzdělání nebo výši příjmu přitom nezáleželo.
LN Dluhová a finanční krize v Evropě měly na kulturní politiku mnoha států především z evropského jihu asi značně zničující účinek, že?
Máte pravdu. Evropa začala vážně a strategicky investovat do kulturního a kreativního odvětví teprve před pár lety. V současnosti, kdy je mnoho takových potíží k řešení, se tato oblast opomíjí. Ono je také třeba podstatně obtížnější měřit efektivitu investic do kreativního odvětví, kde máte spoustu menších firem, než u automobilového průmyslu, v němž hraje prim několik velkých společností. Jižní Evropa v tomto ohledu zaostává, ale třeba země na severu Evropy jsou mnohem dál. Tam nemusíte ani vysvětlovat, proč je třeba podporovat kulturní odvětví.
LN Které další evropské země kromě severských chápou důležitou roli kulturní a kreativní ekonomiky?
Především Velká Británie dlouho udávala v této oblasti tón. Byla to první země, která přišla s vlastní strategií, jak podpořit a využívat kulturní ekonomiku. Chtěli se stát vedoucí zemí světa v této oblasti. Teď se to ale všechno s brexitem
LN Co by se mělo dělat v oblasti kulturní a kreativní ekonomiky lépe v Česku?
To, co řeknu, neplatí jen pro vás, ale i další země. Myslím, že jste se ocitli v zajímavém okamžiku. V oblasti zpracovatelského průmyslu jste se třeba dokázali rychle přiblížit kvalitou i produkcí západním standardům. Měli byste teď být inovativnější v oblasti designu. Vzít si příklad ze severských zemí ale vyžaduje strategii, koordinaci a politickou vůli. Jako Ital musím říct, že vidím spoustu analogií mezi současným Českem a Itálií v devadesátých letech 20. století.
Poslech hudby, především vážné, má pozitivní dopad na fyzické i mentální zdraví. Aktivní účast na kultuře je ještě efektivnější. Musíme politiky přesvědčit, že by tento fenomén měli začlenit do svých plánů.
LN Co tehdy Itálie udělala?
Vytvořila něco, co se nazývalo model průmyslových oblastí. Bylo v nich mnoho firem, řada z nich skutečně malých, které sdílely společný zájem v určitém odvětví. Společně tyto společnosti vytvořily specifickou kulturu a dovednosti, jež nebylo snadné kopírovat. Důležitá je vzájemná interakce. Proto jsou ti, kdo spolu neustále komunikují, inovativnější. Změní se tak třeba i myšlení studentů.