Maďaři přitvrdili, Brusel hledá bič
Zadržováním migrantů v tranzitních zónách až do chvíle, než se rozhodne o jejich žádostech o azyl, Budapešť zavede model, který uplatňuje Řecko na svých ostrovech v Egejském moři.
BUDAPEŠŤ/BRUSEL Maďarský parlament včera schválil zákon, který výrazně omezuje pohyb běženců v zemi.
Tamní poslanci rozhodli, že uprchlíci, kteří přijdou do Maďarska anebo se tam již nacházejí, budou umístěni do takzvaných tranzitních zón na hranici se Srbskem. Zde budou mít nově povinnost pobývat v obytných kontejnerech tak dlouho, dokud nebude rozhodnuto o jejich žádosti o azyl. Naopak běženci, kteří nemají šanci na získání azylu, budou tak jako dosud okamžitě vyhoštěni. Na tři dny byla zkrácena doba, po kterou mohou proti rozhodnutí podat odvolání.
V loňském roce bylo v Maďarsku z celkového počtu 29 432 žádostí o azyl vyhověno pouze 425 případům. V uprchlických zařízeních je aktuálně zhruba 600 lidí.
Svým včerejším rozhodnutím se Maďarsko vrátilo k praxi, kterou jeho úřady uplatňovaly až do roku 2013. Tehdy ji kvůli kritice ze strany Evropské unie, NATO či Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na přechodnou dobu zrušilo.
Vláda premiéra Viktora Orbána, která disponuje v parlamentu pohodlnou většinou, usnesení parlamentu odůvodňuje nutností chránit Evropu před případným dalším náporem běženců.
Argumentuje tím, že na srbské straně hranice je údajně zhruba sedm tisíc lidí, kteří čekají na příležitost dostat se do Maďarska.
Do 1. května navíc plánuje vláda postavit na jižní hranici se Srbskem druhý, 150 kilometrů dlouhý plot.
Praxi takzvaných tranzitních zón zavedlo Maďarsko během vrcholící migrační krize v roce 2015. Dosud ale sloužily pouze k registraci uprchlíků.
Ti pak byli následně umístěni do zařízení v maďarském vnitrozemí. Běžně ale docházelo k tomu, že migranti nečekali na rozhodnutí o udělení azylu a po několika dnech z uprchlických zařízení utekli. Většinou mířili do Rakouska nebo Německa.
Podobný model, kdy jsou běženci zadržováni v azylových centrech až do okamžiku, než je rozhodnuto o jejich žádostech, uplatňuje i Řecko na svých ostrovech v Egejském moři.
Vláda také souběžně s tím prodloužila „nouzový stav“, vyhláše- ný v roce 2016. Díky němu mohou armáda a policie zadržet a okamžitě vyhostit běžence, kteří se snaží překonat hraniční plot mezi Maďarskem a Srbskem.
Restriktivní přístup maďarské vlády vůči běžencům dlouhodobě kritizuje Evropská komise, která dbá na dodržování principů práv- ního státu jednotlivými členskými zeměmi.
Je ovšem otázkou, jaké páky má k dispozici vůči státům, které z jejího pohledu tyto principy porušují.
Jourová navrhuje omezit čerpání z eurofondů
Loni v lednu Komise vůbec poprvé spustila mechanismus na ochranu právního státu. Stalo se tak v souvislosti se změnami ve fungování ústavního soudu, jež na přelomu let 2015 a 2016 schválila tehdejší nová konzervativní vláda v Polsku.
Varšava poslala před několika týdny do Bruselu odpověď k výhradám Komise, přičemž většinu z nich odmítla.
Nyní by Komise mohla iniciovat aktivaci článku 7 Smlouvy o Evropské unii, jenž bývá někdy označován jako „ nukleární opce“. V konečném důsledku totiž může vést až k zmrazení hlaso- vacích práv u daného členského státu.
Eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová v rozhovoru pro německý server Spiegel Online naznačila ještě další cestu. Pokud by nějaký členský stát porušoval základní pravidla, měla by Komise buď omezit jeho přístup k evropským penězům nebo jej z jejich čerpání vyloučit úplně.
V souvislosti se sporem mezi Bruselem a Varšavou Jourová uvedla, že Komise již své možnosti, které má k dispozici, vyčerpala. Nyní prý bude na ostatních členských státech, aby se do celého procesu zapojily.
Některé, jako například Maďarsko, již signalizovaly, že nebudou souhlasit s jakýmkoli omezením polských hlasovacích práv v Evropské radě. A stejnou podporu Budapešti předem avizovala i Varšava, pokud by i Maďarsko čelilo řízení ze strany Komise.
Do 1. května navíc plánuje maďarská vláda postavit na jižní hranici se Srbskem druhý, 150 kilometrů dlouhý plot