Blokáda Donbasu kazí plány boháčů
KYJEV/PRAHA Blokáda Donbasu, kterou před více než měsícem zahájili ukrajinští aktivisté a bývalí členové dobrovolnických oddílů, překazila i plány dvou mužů, jejichž majetek je řadí mezi nejbohatší v postsovětském prostoru. Ukrajinský oligarcha, rodák z Donbasu a první na seznamu nejbohatších občanů Ukrajiny
vlastní uhelné doly, koksárny, železárny a řadu dalších obřích podniků, které činí Donbas Donbasem. Bývalý gubernátor ruské
Achmetov Rinat
Čukotky, majitel fotbalového klubu Chelsea, několika luxusních jachet a paláců po celém světě, toho času obyvatel Londýna, ale jinak rodák ze Sibiře Roman Abramovič má také zájem na tom, aby na Donbase, ať už ho kontroluje kdokoliv, byznys vzkvétal. Přestože Rusko a Ukrajina jsou téměř ve válečném stavu, ruští podnikatelé v čele s Abramovičem na Ukrajině v klidu působí, vyrábějí a obchodují.
Achmetovovi došel koks
Ukrajinec Achmetov vlastní holding Metinvest. Je to obří konglomerát závodů vyrábějících potrubí a další výrobky ze železné rudy, hutí a koksoven. Metinvest spotřebovává obrovské množství metalurgického koksu. A ten teď nemá. Vše vázne kvůli blokádě. Nejdřív ji vyhlásili ukrajinští aktivisté, pak na ni zareagovali separatisté ovládající podstatnou část průmyslového Donbasu: Ukrajinci s námi obchodovat nechtějí, budeme tak vyvážet své nerostné bohatství do Ruska, kam máme dveře otevřené. Achmetov si koks vyráběl ve své koksovně veměstě Avdijivka. To leží přímo na frontě, je dnes a denně ostřelováno. Už vloni se proto Achmetov rozhodl koupit koksochemický závod EVRAZ Južkoks, který se nachází v ukrajinském městě Kamjanske kontrolovaném ukrajinskými vládními vojsky a nehrozí mu, že se stane štábem jedné či druhé z válčících stran.
EVRAZ patří právě ruskému miliardáři Abramovičovi. V říjnu tito dva slavní zbohatlíci už dokonce uzavřeli smlouvu o smlouvě. Jenže na scéně, respektive na kolejích, se objevili ukrajinští aktivisté, v pátek obchodní blokádou odpověděli i separatisté. Oligarchové a jejich obchody se tak ocitli v úzkých.
V té části Ukrajiny, kterou kontroluje Kyjev, je totiž koksovatelného uhlí velmi málo. Většina ho pocházela z Donbasu kontrolovaného proruskými separatisty. Ti až do ledna velmi ochotně uhlí prodávali ukrajinským podnikům na nepřátelském území, aniž by jim vadilo, že s kupujícími vedou válku. Aktivisté, kteří odmítají tezi, že obchody nezastaví ani frontová linie, zavedenou praxi překazili. Achmetov zůstal bez koksu. Zkouší ho kupovat v Číně, což se ale prodražuje, a i když navzdory válce – nebo možná i díky ní, neboť ocel je ve válkách zapotřebí – jeho byznys vzkvétá, čisté zisky klesají.
V příběhu dvou oligarchů ze znepřátelených zemí – Rusa Romana Abramoviče a Ukrajince Rinata Achmetova – je hlavní uhlí. Pak peníze a nakonec válka. Tu ale vnímají jako fakt, který je třeba využít.
Humanitární pomoc nestačí
Achmetov, který byl považován za krále Donbasu, se dlouho dokázal dohodnout jak s rebely, tak s Kyjevem na vzájemném neútočení. Aby separatisty uklidnil, posílal na Donbas tučnou humanitární pomoc. Ani to však nestačilo. Separatistické vedení v Doněcku nedávno rozhodlo, že veškeré ukrajinské závody na území samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) budou nyní řízeny „státní správou DNR“. Znárodněny byly i šachty Rinata Achmetova. Přišel tak o uhlí pro podniky na Ukrajině. Nadějí byla koupě koksovny od Abramoviče. Jenže přišla další rána – blokáda aktivistů i rebelů. Koksovna sice není pod palbou, ale kvůli blokádě je bez uhlí. Podle expertů ale oligarchové nepřízeň osudu přežijí.