Sedric je ochutnávka budoucnosti
(Od zvláštního zpravodaje LN) Jmenuje se Sedric a ukazuje vizi konce automobilů, tak jak je známe. Je to vlastněmoderní kočár bez koní a bez kočího. Zatím je Sedric jen vizí koncernu Volkswagen, ale zdá se, že v rámci „napravování reputace“po kauze Dieselgate toVWmyslí s tímto směrem vývoje více než vážně.
Volkswagen to myslí vážně
Šéf koncernu VW Matthias Müller zmáčkl tlačítko a na pódiu v sále ženevského výstaviště Palexpo se objevila pojízdná kabina, která má představovat budoucnost osobní mobility. Müller tak šokoval automobilový svět mnohem více, než očekávané oznámení koupě Opelu koncernem PSA nebo volba Peugeotu 3008 autem roku. Sedric, jak se koncept jmenuje, totiž ukazuje, že to koncern Volkswagen myslí s přípravou na budoucí svět mobility opravdu vážně. A že v něm chce hrát hlavní roli a naopak řidiči ustoupí do role nejen vedlejší, ale zcela o svou roli přijdou.
Sedric, který je prvním konceptem samotného koncernu Volks- wagen, a nikoli jen konkrétní značky (proto se na jeho přídi píše Volkswagen Group a není tu logo VW), je doslova ztělesněním představ ze všemožných sci-fi románů a filmů. Je to automatická pojízdná kabina, kterou si cestující přivolají stiskem tlačítka a která je automaticky odveze na místo určení.
Jakkoli se zdá být takový nápad i v současné době utopický, je nutné si uvědomit, že Sedric je ukázkou toho, jak by se mohla vůbec osobní doprava v budoucnosti proměnit.
Splněný sen autorů sci-fi
Je to robot, který namísto jednoduchého úkolu někde v továrně prostě zvládne trochu složitější úkon – odvézt lidi, kam se jim zlíbí. Je to automobilový sluha, kterého si vysnili autoři vědecko- fantastické literatury, ale kterého teď chce koncern VW přivést do reality.
Pokrok v oblasti umělé inteli- gence a autonomního řízení přitom může být velice rychlý, takže to, co teď VW prezentuje opravdu jen jako vizi (postavenou na platformě MEB pro budoucí elektromobily a s prvky autonomního řízení a konektivity volkswagenů blízké budoucnos- ti), může být třeba jen za jedno desetiletí realitou.
Dnes působí Sedric opravdu zvláštně. Nastoupit do auta jako do autobusu, usadit se tu do křesílek jako v nějaké stylové kavárně (i stejně nepohodlných) a povídat si s cestujícím, který sedí proti nám, to žádný jiný „automobil“opravdu nenabídne. A už jen tato krátká zkušenost a přemýšlení o tom, jak by tohle opravdu mohlo vypadat v praxi, vzbouzí velmi zvláštní pocity.
Další trn v očích taxikářů
Jenže požadavky lidí na mobilitu se v poslední době výrazně proměňují. Mladá generace ztrácí o automobily zájem a i díky digitálně kompletně propojenému světu nevnímá automobil jako prostředek osobní svobody. Sedric je dopravní prostředek přesně pro tuto generaci. Pro lidi, pro které není důležitý samotný automobil jako jakýsi symbol, ale pro které je důležité dostat se z místa na místo, a to zcela spolehlivě. Je to jasný další krok generace, která dnes využívá služby jako Uber. A další trn v oku taxikářů, kterým mimochodem v Ženevě vadí i automobilkami najatí řidiči, kteří tu vozí jejich hosty. Automobilky tak prý berou místním taxikářům „kšeft“. Sedric jim ho sebere definitivně.