Sociální média dláždí cestu do samoty

Hodiny tráví ve společnosti přátel na síti, vyťukávají zprávy na Twitteru či Facebooku. Přesto jsou sami. Podle nové studie amerických psychologů sociální média nepřinášejí účastníkům debat pocit sounáležitosti. Naopak: úzce souvisejí s osamělostí. Podle zjištění vědců dvě hodiny strávené denně klikáním na sociálních sítích značně zvyšují pravděpodobnost, že se dotyčná osoba propadne do sociální izolace, do pocitů odloučenosti od okolního světa. Nadměrné sledování cizích profilů na síti, které často ukazují své nositele v přehnaně pozitivním světle, může rovněž vyvolávat pocity závisti.

ORBIS UNUS

Američtí psychologové zkoumali vzorek 1787 dospělých ve věku od 19 do 32 let, kteří sledovali 11 populárních sociálních médií: vedle Facebooku a Twitteru také YouTube, Google Plus, Instagram či profesní síť LinkedIn. Kdo navštívil některé ze zmíněných médií 58krát či vícekrát za týden, měl podle vědců trojnásobně větší pravděpodobnost, že jej sevřou sžíravé pocity samoty. „Neumíme ale zatím odpovědně říct, co je příčina a co je následek,“říká Elisabeth Millerová z pittsburské univerzity, spoluautorka studie. „Je tedy možné, že nejprve se cítí jedinci sociálně izolovaní, a proto se obracejí na sociální sítě. Anebo je naopak jejich příchylnost k sociálním sítím odloučí od okolního skutečného světa.“

Americká studie přitakává dřívějším teoriím, podle nichž mají jedinci, kteří na webu tráví dlouhé hodiny, méně času na reálné mezilidské vztahy. Pocity exkluze potom může prohlubovat třeba nekonečné prohlížení večírku přátel, na který nebyl dotyčný pozván.

Profesor Brian Primack soudí, že psychické problémy, které přináší sociální izolace, dnes dosahují zejména u mladé generace epidemických rozměrů. Proto považuje podobné psychologické odborné studie za důležité. Podle něj jsme sociálně založené bytosti, které moderní svět neustále rozděluje. Vypadalo to, že sociální média by mohla přinést řešení problému. „Ve světle této nové studie si to už nemyslím,“říká však Primack.