Sen o pochodni ukončilo nové hnutí
Velkolepé plány maďarského premiéra Viktora Orbána na olympiádu v Budapešti překazila nová politická síla.
Viktoru Orbánovi nelze prohlásit, že by si netroufal mít velké sny. Obzvláště pokud se jedná o jeho velkou lásku: sport. V minulosti už si například vysnil prvoligový tým i drahý fotbalový stadion ve své sotva dvoutisícové rodné vsi jménem Felcsút anebo kandidoval na pořádání mistrovství Evropy v kopané. I když tento jeho plán ztroskotal na penězích ukrajinských oligarchů, ten další už se mu vyplnil, a tak se v létě v Budapešti sejde špička plaveckého světa. Právě tento světový šampionát měl sloužit jako reference pro členy Mezinárodního olympijského výboru, kteří budou nedlouho poté v peruánské Limě rozhodovat o pořádání olympijských her v roce 2024.
Avšak přičiněním jednoho mladého politického hnutí i kvůli přehnanému sebevědomí maďarského premiéra se tento velký sen rozplynul a Budapešť byla nucena svoji kandidaturu stáhnout. Až dosud takřka neznámému hnutí jménem Momentum se totiž k překvapení mnohých podařilo získat 266 151 podpisů pod petici s žádostí vypsat o otázce pořádání olympiády referendum, a jelikož většina signatářů byla už v zásadě proti celé akci, nezbylo Orbánovi než zachránit, co se ještě dalo, a tak po Bostonu, Hamburku a Římě stáhla svoji kandidaturu i Budapešť. Vládnoucí strana Fidesz totiž před volbami v roce 2018 odmítla jít do referenda, které by mohlo nejen odpoutat pozornost od jejích oblíbených předvolebních témat, ale také by maďarským voličům, kteří trpí nedostatkem jakékoliv alternativy, mohlo ukázat, že i stranu Viktora Orbána lze porazit. Fidesz, který velmi pragmaticky vycítil nepříznivou atmosféru, tak neměl žádnou lepší možnost než ustoupit, podobně jako to učinil už v minulosti v otázce zdanění internetu nebo nedělní otevírací doby obchodů. To každopádně potvrzuje Orbánův smysl pro politiku, stejně tak to ovšem svědčí o poklesu jeho smyslu pro realitu, v důsledku čehož je opět nucen napravovat škody.
Referendem proti korupci
Faktem je, že nedávný sběr podpisů se ve skutečnosti netýkal olympiády, ale Viktora Orbána. Premiér zklamaně konstatoval, že z národní věci se stala věc stranická. Orbán má naprostou pravdu, jen přitom zapomíná na to, že pořádání olympiády v roce 2024 se národní věcí stát ani nemohlo, a to právě kvůli němu, přesněji řečeno kvůli zkorumpovanosti jeho režimu, která zneklidňuje čím dál více lidí. Maďarská společnost totiž v jednom kuse vidí, jak se rozpočty velkých akcí, například již zmíněného plaveckého mistrovství světa, několikanásobně zvětšují, zatímco firmy Lőrince Mészárose nebo Istvána Garancsiho, podnikatelů blízkých premiérovi, vyhrávají jedno výběrové řízení za druhým a neustále bohatnou. Náklady na stavbu plaveckého stadionu Duna Aréna, jejímž realizátorem je právě posledně jmenovaný podnikatel, respektive rozpočet samotné akce postupem času vzrostl na pětinásobek, zatímco nejtalentovanější plynař v celém Maďarsku Lőrinc Mészáros dostal zelenou ke stavbě Puskásova stadionu, jenž stojí z ničeho nic dvakrát tolik. To navíc vláda oznámila pouhý den po shromáždění podpisů potřebných pro vypsání referenda, jako by tím chtěla pouze potvrdit proti ní vznesená obvinění.
Ovšem korupce nekorupce, nápad na pořádání olympiády v Budapešti podporovaly v době vynesení definitivního rozhodnutí v roce 2015 kromě strany Politika může být jiná (LMP) i všechny opoziční strany a většina obyvatel hlavního města. Pokud by tenkrát Orbán nechal Maďary hlasovat například v referendu o migrantech i o této otázce, mohl po- čítat s jistým úspěchem a ujistit Mezinárodní olympijský výbor, nervózní kvůli celé řadě odvolaných kandidatur, o plné podpoře národa. Jenže Orbán byl přehnaně sebejistý a jako již tolikrát nepočítal s tím, že může uklouznout po banánové slupce.
Voda na mlýn Fideszu
Touto banánovou slupkou tentokrát bylo mladé, v zásadě liberální hnutí, které vycítilo rostoucí nespokojenost s vládou a z otázky budapešťské olympiády udělalo politickou záležitost. Stejně jako kdysi hnutí Jobbik i hnutí Momentum vpadlo do veřejného povědomí v podstatě díky jedinému tématu, ovšem zatímco pravicové radikály vynesl svého času romský problém až do parlamentu, v nynějším případě k tomu olympiáda stačit nebude. Toho si je vědomo i samotné hnutí Momentum, které se pokouší posouvat krůček za krůčkem alespoň prostřednictvím již tolikrát obehrané otázky spolupracovníků tajné bezpečnosti i tradičně liberálních témat. Ovšem zatímco nástup mnohými tolik očekávané čerstvé síly, která se objevila v souvislosti s olympiádou, se sympatiemi sledovala velká část veřejnosti, tyto otázky už většinu společnosti nechávají chladnou.
Snadno se tedy může stát, že i samotný nástup hnutí Momentum bude jen vodou namlýn Fideszu, neboť mladí liberálové, kteří se chtějí transformovat v politickou stranu, mohou nakonec ukrást straně LMP právě tolik hlasů, že se do sněmovny nedostane ani ona, čímž by jen dále nabourali už tak rozdrobenou levicově-liberální opozici. Je tudíž možné, že i když dokázali Orbánovi ukrást jeho sny o maďarské olympiádě, pro Fidesz a jeho pozici nebudou ani oni představovat nebezpečí. Lidová strana vládnoucí už sedmým rokem by to však měla chápat jako varování, z nějž se musí poučit, protože další banánová slupka už by se jí mohla pěkně vymstít.