Česká jarní invaze do USA
Jestli se podaří zažehnout u Američanů zájem o středoevropskou zemi velikosti jednoho většího velkoměsta USA, není zatím jisté.
Jisté naopak je, že Čechům bude umetat cesty k americkým partnerům dosavadní pravá ruka Miloše Zemana přes zahraniční politiku Hynek Kmoníček. Mnohaletý diplomat a dosavadní ředitel zahraničního odboru Hradu do Washingtonu odcestuje už zítra. Okamžitě musí začít dojednávat detaily všech chystaných návštěv.
Česká ofenziva v USA má vyvrcholit cestou Kmoníčkova šéfa. A to po dvanácti letech od posledního setkání hlav obou států ( v roce 2005 byl Georgem Bushem mladším přijat v rámci pracovní návštěvy prezident Václav Klaus).
Americké ministerstvo zahraničí, které je naším hlavním partnerem, se momentálně vzpamatovává z personálního zemětřesení. „Je tam 116 neobsazených pozic včetně náměstků. Tillersonovo patro na Ministerstvu zahraničních věcí Spojených států amerických navíc prochází rekonstrukcí,“prozradil LN důvěryhodný zdroj.
Snažit se o to být mezi prvními, s nimiž se noví úředníci potkají, podle diplomatů dává smysl. Stále ale chybí přesný termín návštěvy. Není ani známo, jestli do USA poletí Zeman sám, anebo v doprovodu dalších ústavních činitelů. O cestu projevili zájem ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Američané se dosud nevyjádřili k formátu setkání.
To ale za současných podmínek není nic mimořádného. Kupříkladu britská premiérka Theresa Mayová se prý o detailech návštěvy u Trumpa dozvěděla čtyři dny předem.
Za byznysem
Při získávání informací o cestách českých politiků do Washingtonu LN narazily na několik detailů, které stojí za pozornost. Rýsují se investice Čechů v USA. Podle zdrojů LN by měla skupina KKCG miliardáře Karla Komárka v Západní Virginii postavit továrnu na výrobu metanolu. Podobným příkladem je závod na výrobu vodíku, který v Jižní Karolíně údajně chystá společnost Brano Group. Už loni se objevily zprávy, že chce majitel společnosti Pavel Juříček do projektů v USA investovat 900 milionů korun.
Podnikatelská mise do USA se ale nechystá. Podle dosavadních zpráv jde o projekty, které běží v rámci soukromé sféry bez intervence politiků. Zasvěcenci opatrně hovoří také o zájmu české strany proniknout na americké železnice. Tam už by určitý lobbing mohl zafungovat. Na návštěvu se chystá ministr dopravy Dan Ťok.
V hledáčku je obrana
Stěžejní však bude důraz na rozvoj politických vztahů mezi oběma státy. Kromě diskuse o podpoře boje proti mezinárodnímu terorismu bude Američany zajímat především to, jaký konkrétní pří- spěvek Češi nabídnou. „Česko není jen tak do počtu. Patříme mezi země, které jsou v regionu Blízkého východu velmi aktivní. Cvičíme v Iráku vojenské policisty a piloty, dodali jsme tam letouny L-159,“uvedl před časem ministr zahraničí Zaorálek. Američanům se chystá předestřít závazek přispět na boj s terorismem 25 miliony korun.
Očekává se ale podrobná debata o způsobu, jak dosáhnout závazku NATO. Jednou z podmínek členství v Alianci je totiž vy- nakládat dvě procenta rozpočtu na obranu. Česko ji ale, stejně jako desítky dalších zemí, neplní. Trump i jeho spolupracovníci nedostatečné výdaje Evropanů na obranu opakovaně kritizují.
Vážným favoritem na dodávku víceúčelových vrtulníků pro českou armádu je americká společnost Bell. O modernizaci protivzdušné obrany se zase zajímají zbrojní firmy Raytheon a Lockheed Martin. Cena podobných kontraktů se přitom pohybuje v řádu desítek miliard korun.